Hlavolam za čtyři miliardy

V řadě přísných zpráv o nutnosti šetřit a zvedat daně kvůli zadlužené státní kase to znělo jako příjemné zpestření: Kazachstán nám vrátí dlužné 4 miliardy korun. „Je to úspěch,“ pochválil svou práci vládní vyjednavač, náměstek ministra financí Ladislav Zelinka. Není proč mu nevěřit. Až na to, že původně nám Kazaši dlužili dvojnásobnou částku. Takže jak to je: získáváme čtyři miliardy nebo je naopak tratíme? V orientaci by velmi pomohl upřímný a otevřený raport vlády. Ta je však – jako už v otázkách zahraničních dluhů tradičně – nevstřícná. Přitom pochyby nad administrováním pohledávek minulým i současným kabinetem necítí jen média, ale i poslanci. Členové sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost nedávno kritizovali vládu za svévolné nakládání s ruským dluhem. „O splácení pohledávek se dozvídáme jen náhodou z tisku,“ říká šéf bezpečnostního výboru Jan Vidím (ODS). „To se musí změnit.“

Dezinformace z Curychu

Česká republika má dnes v zahraničí pohledávky za zhruba 75 miliard korun. Většina dluhů vznikla ještě za totality u jiných satelitů Sovětského svazu. Kazašský dluh je v tomto ohledu výjimkou. V první polovině 90. let dodával státní podnik Transgas výrobky pro tamní plynárenské rafinerie a Kazachstán je neplatil. Po rozpadu SSSR se dostal do ekonomického chaosu a vymoci v tamních podmínkách peníze bylo nemožné. „Zkoušeli jsme to, ale kazašští představitelé s námi odmítali jednat,“…