Nová hvězda Zapatero
Ronald Rumsfeld jej prohlašuje za zbabělce a George Bush mu nebere telefon. Devět měsíců po volbách mu věří dvě třetiny Španělska, poražení američtí liberálové ho v internetových chatech nazývají nadějí 21. století a časopis Time ho povýšil na zenového mistra. José Luiz Rodríguez Zapatero (44) je nejspíše prvním předsedou vlády na světě, který sám sebe nazývá feministou, odmítá se stydět za slzy, nechce být silným vůdcem, a přesto vítězí.
Ronald Rumsfeld jej prohlašuje za zbabělce a George Bush mu nebere telefon. Devět měsíců po volbách mu věří dvě třetiny Španělska, poražení američtí liberálové ho v internetových chatech nazývají nadějí 21. století a časopis Time ho povýšil na zenového mistra. José Luiz Rodríguez Zapatero (44) je nejspíše prvním předsedou vlády na světě, který sám sebe nazývá feministou, odmítá se stydět za slzy, nechce být silným vůdcem, a přesto vítězí.
Dvakrát smrt
V druhé půli srpna roku 1936 stál neoblomný republikán Juan Rodríguez Lozano na mostě blízko města León a hleděl do kamenných tváří mužů v popravčí četě. Nad drsnými, vyprahlými pláněmi severního Španělska sálalo slunce a země začínala běsnit. Republikánský kapitán Lozano, který neotřesitelně věřil v nové Španělsko vzešlé z voleb, padl pod kulkami frankistických vojáků, kteří pučem oddaně hájili dosavadní řád.
Španělsko poznalo na konci třicátých let minulého století, jak vypadá záchvat kolektivního šílenství. Občanská válka, ve které se slepá oddanost pokroku zuřivě střetla s úpěnlivě bráněnou tradicí, trvala tři roky a nechala za sebou více než půl milionu mrtvých, zhruba stejný počet emigrantů a totálně rozvrácenou zemi s hospodářstvím na pokraji hladomoru. Přímým důsledkem války byla čtyřicetiletá konzervativní diktatura, považovaná v dnešním Španělsku za dobu nejhlubšího temna. Autoritářský vojenský režim stál na…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu