Kinterovi roboti ožili a mají se k světu

Výstava mladého výtvarníka uspokojí milovníky postmoderního umění a pobaví děti.

Když zazvoníte a vstoupíte do Galerie Švestka, uvedete její osazenstvo rázem do pohybu. Personál sepne přívod proudu a v místnostech se začne pracovat. Jako by dosud zahálející řemeslníci vehementně bourali, nebo pilně stavěli celou galerii. Je to ale jenom elektrický kokosový ořech, který zní jako sbíječka a tluče zbůhdarma o podlahu. Zákeřná vrtačka se pustila do kvílícího vysavače a kuchyňský kráječ jako pornoherec vytrvale kopuluje s melounem. Nejspíš ještě zastihnete asistentku galeristy, jak zapichuje lyžařskou hůlku do počítačové myši. Myška v posledním zápasu mrská kabelem svého ocasu. Napájí ji však baterka, takže ocáskem brzy domrská, zatímco ostatní exponáty pod proudem dál mechanicky vykonávají svou činnost.

Výstava Super Natural Special Real, otevřená do 2. dubna, je zatím poslední přehlídkou dvaatřicetiletého Krištofa Kintery, jednoho z nejvýraznějších výtvarníků své generace. Absolvent Akademie výtvarných umění se profiloval rychle a překvapivě hladce, když roku 1996 vytvořil objekt nazvaný TO. Nešlo ovšem o galerijní exponát – vejčitý, přesněji nedefinovatelný tvar z laminátu tahal autor za sebou na šňůrce na každém kroku. Oblý a blíže nespecifikovatelný tvar charakterizoval také sérii bílých Spotřebičů, které Kintera vytvořil v letech 1997–1998. Neurčitá podoba předmětů této spotřební elektroniky byla výrazem stejně nejasné funkce: úkolem…