Pomáhat, když je zle

Zemětřesení v severním Pákistánu si vyžádalo přes čtyřicet tisíc obětí. Na tom bohužel není nic výjimečného, přírodní katastrofy se odehrávají ve vlastním rytmu, který nikdo ovlivnit nedokáže. Zajímavější je ale lokalita tragédie. Nejvíce škod totiž napáchala v Kašmíru, regionu, který americký prezident Bill Clinton svého času nazval nejnebezpečnějším místem na světě. Zasáhla i Afghánistán, kde vláda stále bojuje se zbytky tálibů, a také pákistánsko-afghánské pohraničí, kde se podle všeho stále skrývá Usáma bin Ládin s kruhem svých nejvěrnějších. Nechtěně tak připomněla zdánlivě pozapomenutou historii. Zároveň však ukázala, jak tuto historii překonávat. Solidarita s oběťmi neštěstí totiž sbližuje zarputilé nepřátele, kteří se mezi sebou více než půlstoletí hádají právě o Kašmír.

Mahárádžovi plán nevyšel

Zemětřesení zasáhlo oblast od afghánského Džalálábádu až po indický Šrínagar, na ose sever–jih pak od hranic čínského Ujgurska až po nížinu Indu. V dávné minulosti to byla těžce přístupná oblast nezávislých horských království, která sice čas od času vyplenili různí dobyvatelé, neměli však síly ani zájem tu udržet svou moc. Dlouhodobý zájem ovšem projevovali islámští misionáři, kteří sem přicházeli v 11. až 16. století z Afghánistánu, Persie i Arábie. Vzhledem k této různorodosti tu najdete vyznavače všech tří hlavních směrů islámu, sunnity, šíity i ismaility. Mezi sebou…