Jak utratit sedmdesát miliard
Německo hledá a nenachází koncepci své energetické politiky. Může za to „atomový konsenzus“. V něm se zavázali provozovatelé tehdy ještě devatenácti jaderných elektráren, že své provozy do roku 2021 zavřou.
Německo hledá a nenachází koncepci své energetické politiky. Může za to „atomový konsenzus“.
Pokud přijde v Česku řeč na energetiku, vše se zdá nadmíru jasné: vláda i opozice spoléhají na uhlí, jaderné elektrárny a k tomu nepatrně obnovitelných zdrojů. Jinde v Evropě si s energetickou politikou lámou hlavu víc a hledají alternativní cesty. Nejlepším příkladem je Německo, kde přešli z uhlí na plyn a vláda Zelených se sociální demokracií prosadila útlum jaderných elektráren. Nyní ovšem vládne velká koalice a celá Evropa čeká na to, zda Německo svůj trend potvrdí, nebo změní. Mělo se tak stát minulý týden na „vrcholné schůzce“ kancléřky Angely Merkelové s dvacítkou zástupců politických a ekonomických kruhů. Vládnoucí CDU a SPD si ale jen potvrdily, že na energetické koncepci se hned tak neshodnou.
Vlastní problém německé energetiky nespočívá v tom, jak se dohodnout na zásadních cílech. Například žádná strana nezpochybňuje, že Německo musí plnit své povinnosti z Kjótského protokolu, to znamená snížit emise skleníkových plynů do roku 2012 o pětinu oproti stavu roku 1990. Všem stranám je také jasné, že dnešní vysoké náklady na energii znevýhodňují Německo v mezinárodní konkurenci. Nejde jen o drahé dovozy plynu a nafty, na jejichž ceny nemá spolková vláda téměř žádný vliv, ale také o velmi vysoké ceny, které německé domácnosti a podniky ve srovnání s ostatními evropskými státy platí za elektřinu. Navíc nedávný konflikt mezi Ruskem…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu