Další poklad zničen, hurá
Tak máme za sebou přijímačky na gymnázia a tak jako každý rok polovina z těch, kteří se tam toužili dostat, uslyšela kategorické NE. Měli bychom se bránit.
Tak máme za sebou přijímačky na gymnázia a tak jako každý rok polovina z těch, kteří se tam toužili dostat, uslyšela kategorické NE. Pětadvacet tisíc zdejších dětí je v koncích. Většina z nich neprošla sítem nikoli z neschopnosti, prostě jen nevydržela nervový tlak anebo udělala malé chyby, které stejně vynervovaní pedagogové zveličili. Pocity ponížení a zoufalství kolem nespravedlivě odmítnutých uchazečů by konečně měly přestat být soukromou věcí. Jsou totiž veřejnou ostudou těch, kdo za sedmnáct let nedokázali vyjít vstříc zájmu lidí o vzdělání.
Na školách a úřadech zjevně nejde o děti ani o budoucnost země plné lidí bez maturity. Jde o cynický, hnidopišský přijímací systém. Kdyby zkoušky na gymnázium dělal Karel Čapek a spletl si dvakrát ypsilon, klidně ho vyhodí. Ještě před deseti lety nastupovaly na střední školy silné ročníky, dnes je dětí málo – přesto je víc než polovina z nich odmítnuta.
Na gymnázium se přitom chodí dobrovolně. Zájemci mají na studium prostě proto, že o něj usilují a mají slušné vysvědčení. Tak k čemu přijímačky? Rodiče dnešních uchazečů stáli v patnácti na pomyslné rampě, kde probíhala selekce: část na střední školu, část do učení. Bylo to stresující, ale dělo se to v nespravedlivé společnosti. Jenže selekce pokračuje v nezměněné podobě dodnes. Jakým právem? Proč česká vláda tak mrhá jediným bohatstvím, které opravdu máme, což jsou talenty ukryté v hlavách mladé generace? Proč tak ochotně podporuje sociálně slabé, když…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu