Sbohem, Medarde
Jako by nám letos příroda chtěla ukázat všechny své rozmary najednou – extrémně dlouhou zimu, povodně, přívalové deště a teď zase horka. Začínají se naplňovat varovné prognózy klimatologů, podle nichž bude počasí „bláznit“ stále častěji?
Červen roku byl 2006 byl neobvykle horký. Medardovské spršky nedorazily. V průměru bylo téměř o dva stupně tepleji než jiné roky. Kropicí vozy musely chladit rozpálené tramvajové koleje, aby nepopraskaly. Kvůli vedru dokonce hynuly ryby v rybnících. Přitom ještě počátkem května noviny psaly o sněhu, který odmítal roztát, stromech popadaných pod jeho tíhou a lyžařích, jimž se už ani nechce jezdit do hor, byť sjezdovky jsou stále ještě bílé. Jako by nám letos příroda chtěla ukázat všechny své rozmary najednou – extrémně dlouhou zimu, povodně, přívalové deště a teď zase horka. Začínají se naplňovat varovné prognózy klimatologů, podle nichž bude počasí „bláznit“ stále častěji?
Jako na Azorech
Azorské ostrovy leží asi 1500 kilometrů západně od portugalského pobřeží a evropská pevnina s nimi zdánlivě nemá mnoho společného. Na hornaté ostrůvky sopečného původu pokryté lesy, jezery, s rozeklaným pobřežím a strmými štíty jezdí Evropané na dovolenou, dost často se ale vyplatí na azorské počasí počkat přímo v Evropě. Tak tomu bylo i letos v červnu.
Tlaková výše nad Azory do značné míry určuje počasí nad kontinentem. Může například zavinit, že Medard nepřijde. Tato takzvaná anticyklona střeží jako hlídací pes Evropu před vetřelci v podobě chladných tlakových níží přicházejících z oceánu. Zvláště letos působila azorská výše velmi účinně. Zmohutněla, rozšířila se na…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
