Běž domů, Bublane

Příběh rychlé jízdy ministra vnitra Františka Bublana bral během týdne zajímavý obrat. Závodní rychlost 170 km v hodině byla nejdříve ministerstvem vysvětlována jako spěch na letiště, na konci týdne už šlo o bezpečnostní akci na ochranu ministra. Al-Káida zřejmě šla panu Bublanovi po krku. Stejně tak se musel divit člověk, který o ministerské jízdě pořídil důkaz vyfotografováním svého tachometru. Nejprve vznikla debata, zda je možné „dokumentovat porušování zákona tak, že přitom sám onen zákon poruším také“, a ve čtvrtek se už mluvilo o možném stíhání šťouravého řidiče. „Nejenže porušil předpisy, ale ještě se choval nebezpečně,“ řekl ministr MF Dnes. Kouzlem nechtěného tak popsal své vlastní chování, takže díky za upřímnost.

Ale vytýkat řidiči, že stíhal ministerský vůz, je samozřejmě nesmysl. V tomto případě šlo nepochybně o veřejný zájem. Tak jako můžete porušit soukromí cizích lidí, když u nich doma hoří, nebo stejně jako můžete omezit osobní svobodu zloděje zadržením, smíte i zrychlit při odhalení ministra zneužívajícího svou pravomoc.

Bublan si měl na letadlo prostě přivstat. Nebo si měl alespoň zapnout majáček, který mu k podobným příležitostem propůjčuje zákon. Pan Bublan je ale nejen líný vstávat, on zapomíná i pouštět varování; dostatek energie má jenom k výhrůžkám vůči těm, kteří ho při tom chytí. Opravdu nejvyšší čas odejít na penzi, anebo za kolegy do Běloruska.