Menší podíl, zato větší díly

Světová ekonomika už celou generaci roste rekordním tempem. Peníze, zboží a myšlenky se přinejmenším jedno století po naší planetě nepohybovaly volněji než dnes – a vezmeme-li v úvahu moderní komunikaci a nový vzestup Číny, možná se teď pohybují nejvolněji v celé historii. Proč tedy všechno to žehrání? Podle některých je pes zakopaný v tom, že pracovníci v bohatých zemích nedostávají svůj spravedlivý díl. Jejich podíl na výrobě poslední čtvrtstoletí klesá, a to nejvýrazněji na evropském kontinentu a v Japonsku. Pro majitele kapitálu může být nová situace rájem na zemi, pro ty, kteří ale dobývají svůj chléb rukama či hlavou, nikoli.

Ve své pravidelné půlroční zprávě World Economic Outlook MMF zkoumá, jak obchod, technologie a přistěhovalectví podivuhodnou rychlostí v celosvětovém měřítku vyrovnávají jednotlivé trhy práce a jak pracovníci z bohatších zemí pomalu nevědí, na čem jsou. MMF posuzoval pracovní sílu jednotlivých zemí pomocí poměru vývozu k HDP a tímto způsobem dospěl k odhadu, že se celosvětová nabídka práce od roku 1980 zčtyřnásobila – v souvislosti s tím, jak se otevírala Čína, Indie a někdejší komunistické země. Většina z pracovníků, kteří takto na trhu přibyli, má nanejvýš středoškolské vzdělání (i když je pravda, že se relativní nabídka absolventů vysokých škol zvýšila o 50 %). Při takovémto nárůstu konkurence by se dalo očekávat, že se podíl práce na společném koláči…