Mudžáhidé na Africkém rohu

Fakt, že se v Somálsku opět bojuje, nepřekvapí. Ale v očích al-Káidy i Washingtonu jde stále více o zástupný konflikt ve válce s terorem. Nevzniká tu další černá díra přitahující radikály z celého muslimského světa?

Somálsko de facto neexistuje. Na severu se úspěšně etabluje neuznaná republika Somaliland a zbytek země se stal prototypem zhrouceného státu: moc již nevychází z vládních úřadů, ale z hlavní kalašnikovů různých vojevůdců. Každá rodina vlastní alespoň jednu zbraň a i malí chlapci chodí se samopalem pást dobytek.

Klan silnější Boha

V roce 2004 se různí válečníci dohodli na vytvoření přechodné vlády, jež měla do země vnést řád. Byl to již čtrnáctý pokus o ustavení správy od pádu diktátora Siada Barreho v roce 1991. Kompromis se musel zalíbit všem vlivným frakcím v zemi, a proto ve vládě zasedlo 91 ministrů. Mezi nimi bývalí i současní warlordi, z nichž někteří přímo z jednání v sousední Keni odcestovali zpět do Mogadiša, kde spravovali svá malá království.

Jenže základním stavebním kamenem somálské společnosti jsou klany – a vlivný klan Hawiye se z vlády cítil vytlačen. Proto se sice administrativa vedená generálem Abdallahim Jusufem z klanu Darood těšila až do loňska mezinárodnímu uznání, ale bála se vkročit na půdu svého státu a raději sídlila v keňském Nairobi.

V Mogadišu mezitím s podporou místních obchodníků, ale i Saúdské Arábie, Libye a Eritrey vyrostl nový významný hráč – Svaz islámských…