Naučit se žít s menším množstvím vody
Snaha přizpůsobit se klimatické změně by se měla stát významnějším doplňkem snižování emisí.
Snaha přizpůsobit se klimatické změně by se měla stát významnějším doplňkem snižování emisí.
Bruselské jednání o změně klimatu nezačalo minulé pondělí zrovna šťastně: evropský komisař pro životní prostředí Stavros Dimas vyčetl poněkud arogantním způsobem Austrálii a Spojeným státům, že neratifikovaly Kjótský protokol. Členové obou delegací to sice přešli „chápavým“ pokýváním hlavy, nicméně nepřítomný australský premiér John Howard komisaři vzkázal, že by EU měla nejdříve zajistit, aby protokol vůbec sama splnila. Teprve pak může poučovat ostatní.
O co přesně v Bruselu šlo? Minulý týden se tu sešlo 400 klimatologů z více než 130 států, aby společně schválili druhou část zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC). Zpráva shrnuje nové poznatky o dopadech klimatické změny, zranitelnosti přírodních i lidmi vybudovaných systémů a souvisejících rizicích. Bruselské jednání schvalovalo zhruba dvacetistránkové shrnutí pro politiky, delegáti přitom postupovali po jednotlivých větách. Úplná zpráva, která bude obsahovat všechny podrobnosti, vyjde na více než tisíci stranách během několika měsíců.
Bruselská jednání komplikovaly třeba malé rozvojové státy, jejichž zástupci požadovali, aby se změna, dopad či riziko, jež se projevily právě na jejich území, odrazily i ve výsledném dokumentu. Vedlo je k tomu úsilí o zviditelnění, či snaha získat od bohatších zemí finanční prostředky jako „odškodné“? Těžko říci.…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu