Příběh muže, který se spletl

Vzali mu byt za to, že onemocněl v západním Německu. 16 let bojuje za spravedlnost a stále věří, že vyhraje.

Dveře oprýskané vily se zelenou střechou otevírá muž s neholenou tváří: „Já si vážně nevzpomínám, že by sem někdo svážel nějaké věci.“ Bělovlasý penzista Jaroslav Patřičný (79), který před chvílí zmáčkl zvonek, rezignovaně mávne rukou: „Tohle nemá cenu, už je to příliš dávno. A to není ten člověk.“

Když v roce 1989 dostal pan Patřičný jako čerstvý důchodce vzácné povolení k cestě do západního Německa, příliš si pobytu na svobodném vzduchu neužil: praskl mu žlučník a musel být v Dortmundu operován. Přetáhl tak dobu, kterou mu komunistický režim k návštěvě Západu povolil, byl označen za „emigranta“ a úřady v Jablonci nad Nisou se pustily do zabavování jeho majetku. Tak to tehdy chodilo a byl na to i zákon. V případě pana Patřičného už jeho „realizace“ probíhala v době, kdy se lidé scházeli na demonstracích a radovali se z pádu komunismu. Pád režimu se však na jabloneckém sídlišti nijak neprojevil: Patřičného panelový byt byl vyklizen v prosinci 1989 a nový nájemník se nastěhoval o měsíc později.

V domě se zelenou střechou, před nímž teď bezradně stojíme, tehdy sídlilo družstvo specializované na „likvidaci“ majetku, mimo jiné i toho zabavovaného nepřátelům státu. Právě tady navrátilec před sedmnácti lety zjistil, že jeho majetek zmizel do neznáma, a rozhodl se proto zažalovat…