Rozpolcená centrální banka

Spor o dnešní zvyšování sazeb je jen výrazem zápasu, který v bankovní radě otevřeně i skrytě probíhá.

Nebýt vrchní ředitel České národní banky Vladimír Tomšík na dovolené, úrokové sazby by nahoru nešly. Tato drobná okolnost čtvrtečního rozhodnutí centrální banky posunout hlavní peněžní úrok o čtvrt procentního bodu na 2,75 vypadá jako anekdota, ve skutečnosti jde o klíč k rozhodnutí ČNB. Hospodářská situace není nijak horká, existuje-li v bankovní radě tak silné dělení názorů, že o zvýšení sazeb může rozhodnout jeden plánovaný výlet k moři.

Centrální bankéři se evidentně neshodnou v tom, zda inflační tlaky jsou nebo nejsou nebezpečné. Svědčí o tom i míra zvýšení. Čtvrtbod nahoru je minimální pohyb, který na reálné fungování hospodářství nebude mít skoro žádný vliv. Navíc: všichni hráči na finančním trhu tento krok čekali a dávno zapracovali do svých strategií. Ví to i opatrnější část bankovní rady, která raději teď udělala drobné gesto, než aby za pár měsíců musela s úroky hýbat víc, rázně, a tedy i mnohem viditelněji. Guvernér Zdeněk Tůma, jehož silnější hlas nakonec rozhodl ve prospěch vyšších sazeb, se obává rostoucí spotřeby, dubnového růstu cen (o 2,5 %), ale i stagnace kurzu koruny, který svým dlouhodobým posilováním pomáhal při udržování cen na uzdě. Strategické suroviny – plyn a ropu – přece pořád platíme v dolarech.

Růst, nebo inflace

Drobný posun úroků, po němž by podle všeobecného očekávání měla…