Výstavy

Eduard Ovčáček: Peripetie písma & znaků, Galerie Smečky, Praha, 11. 7.–29. 9.

Čtyřiasedmdesátiletý třinecký rodák studoval na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě a jeho tvorba je významně propojená s děním na slovenské výtvarné scéně. V roce 1960 zde inicioval vznik nezávislé skupiny výtvarníků Konfrontace a jako jeden z mála na Slovensku prosazoval v Evropě dobově populární abstraktní proud informel. Jako člen Klubu konkretistů později vytvářel lettristické serigrafie, v posledních letech se věnuje především digitálním grafikám. Nynějšímu profesorovi Ostravské univerzity souběžně s otevřením výstavy nakladatelství Gallery vydalo obsáhlou monografii zahrnující jeho veškerou tvorbu.

Klimt a Schiele, Východočeská galerie v Pardubicích, 11. 7.–2. 9.

Kresby, akvarely a grafiky vídeňských modernistů: legendy evropské secese Gustava Klimta (1862–1918) a expresionisty Egona Schieleho (1890–1918). K vidění jsou faksimile jejich prací zapůjčené Rakouským kulturním fórem.

V síti dialogů, Galerie hlavního města Prahy, Staroměstská radnice, 11. 7.–23. 9.

S podtitulem „výtvarné reakce nejmladší generace na projekty Galerie hlavního města Prahy“ se na Staroměstském náměstí představuje výstava připravená kurátorkou Lucií Haškovcovou. Ta si vybírala z kreseb, maleb, fotografií i videí studentů a dětí, které vznikly ve výtvarných ateliérech pořádaných galerií při příležitosti jejích výstav.

Miloslav Stibor: Fotografie, Muzeum moderního umění, Olomouc, 12. 7.–30. 9.

K letošním osmdesátinám dostává olomoucký autodidakt ve svém rodišti povedenou nadílku: retrospektivu, která sahá až do 50. let, kdy byl ještě ovlivněný poetikou civilismu. Těžiště výstavy nicméně tvoří jeho práce, které postupně vznikaly od následující dekády. „Od poloviny 60. let již přestává expandovat do volného přírodního nebo městského prostoru a až na výjimky se stahuje do ateliéru, kde při umělém osvětlení pořizuje výhradně portréty a akty. Rané portréty a akty si získávají diváky svou kompoziční a formální dokonalostí. Stibor je schopen vyhroceným kontrastem a světelnými úpravami redukovat tělesné tvary až na hranici geometrického vyjádření,“ píše se v textu k výstavě, již korunuje Stiborovo vrcholné dílo, cyklus 15 fotografií pro Henryho Millera. Inspirován románem Obratník Raka Stibor nafotil ze tmy vystupující torza ženských těl, přičemž se soustředil především na silně erotické detaily pokožky a ochlupení půvabných dívčin.

Tomáš Vaněk: Particip č. 70 / audiosocha, Pražákův palác, Moravská galerie v Brně, 28.6.-23.9..

Jednačtyřicetiletý výtvarník nabízí zájemcům pomocí sluchátek sugestivní zážitek z ocitnutí se na stejném místě, ale v jiný čas a s jinými lidmi.

Anna Gajová, Jiří Havel: Dřevěné kostelíky karpatských Rusínů, Foyer Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, Praha, 2.–27. 7.

Ilustrátorka Anna Gajová (1964) se narodila v Prešově a v žilách jí koluje krev podkarpatských Rusínů. Dřevěné kostelíky na východním Slovensku zmapovala v knize, která vyšla před čtyřmi lety. Její práce nyní doplnily fotografie Jiřího Havla (1957) vzniklé při jeho túrách Podkarpatím.