Proč se Češi už zase zabíjejí

Podle statistiky OECD se Česko dostalo loni mezi špičku členských zemí organizace v poklesu smrtelných nehod. Lépe dopadlo jen Portugalsko. Letos je to horší, „smrťáků“ u nás zase přibývá. Všichni experti se shodují, že za loňským úspěchem stojí zavedení bodového systému. Dobrodružství je ale vypátrat, co způsobilo návrat do starých časů. Proč je u nás zase tolik mrtvých? Šéf dopravní policie Zdeněk Bambas říká, že za to může počasí. Pokusme se však najít odpověď, která nás opravdu uspokojí.

Jaro, léto, podzim, zima

Analýzy, proč se počet smrtelných nehod vrací na předešlé vysoké hodnoty, zatím nejsou k dispozici. „Začínáme na tom pracovat, do konce léta bychom ji měli mít,“ říká šéfka oddělení BESIP na ministerstvu dopravy Zuzana Ambrožová. Podle ní zatím ale panuje shoda v tom, že bodový systém je v zásadě dobrý a nebude se až na možné detaily měnit. Debaty o příčinách smutného stavu na silnicích zatím končí u toho, že policie zákon špatně vymáhá. Ale proč? To pořád není nikdo schopen srozumitelně vysvětlit.

Při letmém pohledu se zdá vysvětlením malého strachu řidičů z policie skutečnost, že kolem silnic jsou uniformy vidět jen zřídka. Podle informací z policejního prezidia slouží u dopravní policie 2600 lidí, z toho dvanáct stovek kontroluje na silnicích přestupky. Z těch 1200 jsou zhruba tři stovky běžně mimo službu, nemocní, na školení a podobně. Takže jednoduchým výpočtem zjistíme, že v jednom okrese nekontroluje řidiče denně víc než jedna posádka služebního auta. „To je strašně málo,“ říká šéf dopravní policie Zdeněk Bambas. Něco podobného bychom mohli konstatovat také, ale problém je někde jinde.

Tak třeba v Holandsku je v přepočtu na hlavu ještě méně dopravních policistů, a přitom tam dochází k menšímu počtu nehod. Těch smrtelných je dokonce necelá polovina. Jak je to možné? Holandská vláda najala několik soukromých firem, které u silnic a dálnic instalovaly kamerový systém. Firmy mají povinnost každé tři dny kamery přemístit, aby si řidiči nezvykli na místa, kde jsou instalovány a po jejich minutí nešlápli na plyn.

Z kamer jde informace o přestupku do centrálního počítače, který identifikuje auto a pokutu platí zásadně majitel, i když řídil někdo jiný.

I v Portugalsku je méně dopravních policistů. Tam a ve Španělsku zase snížili počet nehod instalováním radarů do mnoha obcí. Pokud vjedete do obce větší rychlostí, radar automaticky zapne červenou na semaforu, umístěném pár metrů dál. V obou zemích se snížil na třetinu počet zabitých chodců.

EU se v roce 2001 rozhodla, že těmito a podobnými kroky sníží počet smrtelných nehod na svém území dva a půl tisíce – a za těch šest let už má z poloviny splněno. Je na nás, abychom zjistili, proč v Česku pozitivní trend nezapustil kořeny a úspěšné recepty nefungují. Podle policistů je to jednoduché: za letošní nárůst smrtelných nehod může teplá zima. „Loni byla záplava sněhu, letos sucho. Loni auta hrála kulečník, nehod bylo víc, ale auta jezdila pomalu a následky nebyly tak fatální. Ten problém byl v celé Evropě, třeba ve Finsku se letos zvedl počet smrtelných nehod o dvě třetiny,“ píše ve svém e-mailu Bambas. Ale v tom samém e-mailu připouští, že se od „přístupu Finů máme co učit“. A to je podstatnější, než se dohadovat o statistikách, protože teď v létě je na našich silnicích stejný počet mrtvých, jako byl přede dvěma lety před zavedením bodového systému.

Je to na vás

Na analýzu, proč bodový systém nemá stejně odstrašující účinek jako v jiných zemích, si tedy ještě musíme počkat. Loni vyhlášený silniční zákon chtěl ale řešit i stesky na malý počet dopravních policistů, a dal proto větší kompetence k řidičským kontrolám i městské policii. Jak tedy funguje spolupráce obou složek – domlouvají si nějakou strategii, plánují společné akce? „Obecně ne, někde funguje místní spolupráce,“ odpovídá Bambas. „Ne,“ dodává šéf pražských strážníků Vladimír Kotrouš. Proč ne? „Nemáme žádné páky jim cokoli nařizovat,“ píše Bambas. „My jsme tu hlavně kvůli ochraně veřejného pořádku, ty dopravní věci jsou jaksi navíc,“ dodává Kotrouš.

A jak je to u nás s kamerami a další technikou, která třeba v Holandsku nahrazuje policisty? Ministerstvo dopravy přišlo s nápadem pomocí systému GPS zaznamenávat místa, na kterých se stávají často nehody. Navíc si domluvilo s dopravní policií, že bude vyplňovat o nehodách dotazníky, jejichž pomocí by experti analyzovali příčiny nehod a vymýšleli prevenci. „To všechno už víme, jediný rozdíl je, že teď nám na mapě bliká místo s větším počtem nehod. Nezaregistroval jsem, že by někdo analyzoval třeba naše informace a navrhl nějaká opatření,“ říká Bambas. „Na analýzách zatím pracujeme,“ říká mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka. „Utřídit všechny ty informace do jasné zprávy je těžké.“ Ministerstvo prý uvažuje o pořízení kamer, vyhodnocuje nebezpečné úseky, ale chybí peníze. Navíc je prý leccos v rukou starostů a krajů, které spravují většinu silnic. Je na nich, jestli si třeba zaplatí radar nebo postaví zvýšené přechody. Jak říká Bambas: „Mým lidem pořád volají nějací starostové, aby u nich ve městě měřili rychlost, místo toho, aby udělali něco sami.“