Příliš lidová armáda
Izraelská armáda bije na poplach. Právě v těchto dnech nastupují do kasáren noví branci.
Izraelská armáda bije na poplach. Právě v těchto dnech nastupují do kasáren noví branci. Zase jich bude o něco méně než vloni. Znamená to, že klesá ochota Izraelců sloužit vlasti a že občané Izraele procházejí stejným procesem jako čím dál pohodlnější obyvatelé západních zemí?
V zásadě platí, že každý Izraelec židovské národnosti po dovršení osmnáctého roku věku musí do služby, muži na tři roky, ženy až na dva roky. Výjimky se samozřejmě připouštějí – povoláváni nejsou nemocní lidé či těhotné ženy. (Do armády také nemusejí – a až na úplné výjimky nenastupují – izraelští Arabové).
Problém je, že podíl lidí, kteří získali tuto výjimku, neustále roste a tentokrát už jde o 25 procent všech potenciálních branců. Generál Elazar Stern, který je za odvody zodpovědný, prý zná důvod. Tvrdí, že je příliš snadné se službě vyhnout a že nenastoupit do armády přestala být ostuda. I proto Stern hovoří o těchto lidech jako o „celebritách“.
Tavicí kotlík
Armádní služba je v Izraeli těžká. Bez obrovského nasazení mnoha lidí by se však tento stát nikdy neubránil, a vlastně by ani nevznikl. Také proto byla vojenská služba přirozenou součástí života. Pobyt v armádě pomáhal vytvořit nový národ, přistěhovalci se „zaučovali“ do izraelského života, zatímco rodilí Izraelci utužovali svůj vztah ke státu.
Pohled na armádu se v poslední době mění, přičemž si nelze nevzpomenout na tvrzení arabských…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu