Proč chce vláda méně podporovat spoření na důchod?

„Proč chce vládní koalice snížit daňové odpočty na penzijní připojištění, když na druhé straně usiluje o přijetí důchodové reformy a chce motivovat občany, aby si sami spořili na penze? Není v tom rozpor?“

Tomáš Chasák, Frýdlant nad Ostravicí

Odpovídá Zuzana Chocholová z oddělení komunikace Ministerstva financí České republiky:

V oblasti daňového zvýhodnění penzijního připojištění dochází ke změnám, a to v daňovém režimu příspěvků, které platí zaměstnavatel za zaměstnance, a v daňové uznatelnosti zaplacených příspěvků zaměstnavatele jako výdaje/nákladu na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů.

Sjednocení limitu na straně zaměstnance u osvobození příspěvků placených zaměstnavatelem sledovalo několik účelů. Zejména to bylo sjednocení podmínek pro oba produkty tzv. „spoření na stáří“, tj. penzijního připojištění se státním příspěvkem a soukromého životního pojištění. Dále byla odstraněna komplikace, která je založena změnou v systému pojistného na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti, kde se výše vyměřovacího základu odvíjí od výše zdanitelného příjmu zaměstnance. Nárok na osvobození se tedy má vyčíslit z vyměřovacího základu zaměstnance, ve kterém však již nemají být započítány příjmy od daně osvobozené. Prakticky by tedy osvobození vypočtené poměrnou částí z vyměřovacího základu nebylo možné vyčíslit.

Zároveň dochází ke sloučení obou limitů pro osvobození příspěvků zaměstnavatele u zaměstnance jak na penzijní připojištění se státním příspěvkem, tak na soukromé životní pojištění. Tím je poskytnut prostor pro určitou flexibilitu rozhodování zaměstnavatelů o výběru produktu a výši příspěvků, které budou poskytovat svým zaměstnancům.

Z hlediska výpočtu dopadu jednotné sazby daně 15 % dojde u poplatníků ve vyšších příjmových skupinách k faktickému snížení daňové výhody plynoucí ze současného systému progresivní sazby daně. To je kompenzováno právě snížením sazby daně z příjmů fyzických osob a zvýšením slev na dani.

Současná situace u penzijního připojištění je taková, že nárok na daňovou úlevu získává ten, kdo zaplatí za zdaňovací období, tedy kalendářní rok, více než 6000 korun. Měsíčně tedy musí naspořit víc než pětistovku.

Částku, kterou ročně zaplatíte nad šest tisíc korun (maximálně ale do výše osmnácti tisíc korun), lze odečíst od základu daně, to znamená, že maximálně si lze odečíst 12 tisíc korun. Penzijní fondy obvykle svým klientům, kteří za rok překročí šestitisícovou hranici, automaticky posílají potvrzení o zaplacených příspěvcích a rovněž s návodem, jak postupovat.

Stát kromě těchto úlev dnes také lidem přispívá, a to procentem vlastních příspěvků, maximálně 150 korunami měsíčně. Dnes se výše daňových úspor liší podle toho, do jaké daňové sazby kdo patří.