Papírová středa

Spolu s manželem jsem začala v roce 1998 podnikat, pro mnohé možná dost zvláštně. Pustili jsme se totiž do výroby ručního papíru. Za ta léta je už výroba zavedená a našla si své místo na trhu i u odběratelů. K současné situaci mohu říci, že jsem spokojená, i když vylepšovat a rozšiřovat se dá vždy.

Takže dnes je středa. Vstávám klasicky na budík, který mi zvoní v 6.30. Ve tři čtvrtě na sedm budím syna. Máme ještě dvě starší děti, ale ty už mají samostatný život mimo domov. Syn dojíždí do Znojma na osmileté gymnázium. Připravuji mu svačinu, a to klasicky chléb namazaný máslem se salámem, k snídani dostává dva rohlíky se sýrem a čaj a takto ho vypravuji do školy, protože ve čtvrt na osm mu odjíždí autobus. V té době vstává i má drahá polovička. Máme to tak seřazené, abychom se všichni nepotkali v koupelně, proto vstáváme jeden po druhém. Manžel snídá dle chuti, a sice to, co mu dá lednička, což zapíjí čajem Roibos, já si dávám také bylinkový čaj. Je 7.30 a manžel jde do dílny. Já jdu do firemního obchodu, vyzvednu si od včerejška připravené balíčky a odcházím na poštu. Vyřídím firemní korespondenci a pokračuji do jednoty, kde udělám malý nejnutnější nákup.

Po této ranní obchůzce si teprve dávám svůj půllitr ranní bílé kávy a snídám buchtu z obchodu. Poté odcházím do dílny. Na výrobu máme zaměstnance, ale na technologii dohlíží manžel. Já mám na starosti obchod a výrobu dárkového zboží,…