Modrá vítězí, oranžová pláče

Odchod ukrajinského ministra zahraničí to doložil i formálně: Janukovyč poráží reformátora a revolučního lídra Juščenka.

Už na první pohled působí Boris Tarasjuk jinak, než je obvyklá představa ukrajinského ministra. Odpovídá nevyhýbavě, ale diplomaticky: Ukrajina chce do EU i NATO. „Náš cíl, členství v Alianci a Unii, je od roku 2003 dán zákonem o národní bezpečnosti,“ říkal v půli ledna v Praze.

Při své cestě do Česka nic zásadního nevyjednal ani nepodepsal, a stejně skončila skandálem. Ukrajinský premiér Viktor Janukovyč ho zažaloval, že ji podnikl nezákonně. „Tarasjuk poškozuje zájmy státu a škodí mezinárodní pověsti Ukrajiny,“ uvedl úřad premiéra s poukazem na slova o NATO a EU. Tarasjuka, jednoho ze dvou ministrů, které jmenuje přímo prezident Viktor Juščenko, totiž předtím parlament ovládaný Janukovyčovou Stranou regionů odvolal, ale Juščenko ho jmenoval znovu.

Dva týdny poté podal Tarasjuk demisi opět, tentokrát už sám. Janukovyč totiž použil i další páky, například zastavil přísun peněz do pokladny ministerstva, takže ukrajinští diplomaté po celém světě zůstali v lednu na mizině. Juščenko demisi jednoho z posledních dvou „oranžových ministrů“ vlády přijal s tím, že jméno nástupce oznámí do dvou týdnů. „Právo navrhnout nového ministra je samozřejmě právem prezidenta Juščenka,“ nechal se slyšet blahosklonně Janukovyč. Nedodal, že je to asi naposledy, kdy šéfa diplomacie jmenuje…