Příprava na zoufalce

Svou kariéru si vybájila už někdy v páté třídě. Příběhy linoucí se z televizní obrazovky ji fascinovaly natolik, že při sledování Chalupářů nebo Takové normální rodinky snila o tom, že spojí budoucnost s filmařskou branží. O nějakých dvacet let později připravuje Jitka Rudolfová (1979) svůj absolventský snímek na katedře režie na pražské FAMU s názvem Zoufalci. Je to příběh šesti třicátníků, kteří se rozhodnou přestěhovat se z města a zkusit spolu žít na venkovském statku.

„Snažím se vypořádat s vlastními problémy nebo s problémy, které vidím u lidí kolem sebe,“ popisuje své puzení k tvorbě. Stačí jí pozorovat známé. „Málokdo je spokojený v osobních vztazích. Ty jsou často nestálé a volné,“ říká autorka, jejíž závěrečný film na škole má být bilancí generace, která v již poměrně pokročilém věku stále přesně neví, co od života chce. Film je inspirován zejména jejími kamarády z ochotnické divadelní společnosti z rodného Jablonce, s nimiž už v šestnácti jen tak nezávazně spřádala plány na společný život na venkově.

Rudolfová to nejdříve zkoušela na FAMU s animací po realistické úvaze, že o studium režie nemá smysl po gymnáziu usilovat. Vyzkoušela si nultý ročník, postupně ale zjišťovala, že to pro ni není to pravé. Odskočila si na soukromou školu do Písku, na níž si pochvaluje výbornou lidskou atmosféru: „Z toho města se…