Kulínského měkký pád

Největší český sexuální skandál je téměř u konce – dirigent Bohumil Kulínský dostal v první instanci za pohlavní zneužívání sboristek tříletý podmíněný trest. Na jednu stranu si člověk oddychne, že kauza po všech odkladech a pochybnostech končí jasným verdiktem. Nízký trest ale pobouřil odborníky pracující s týranými dětmi a zároveň zanechává pochybnosti nad tím, jak vážně vlastně zdejší společnost zneužívání dospívajících dívek bere.

Skautský vedoucí David Stejskal byl před dvěma lety odsouzen za pohlavní zneužívání chlapců. K činu se přiznal, omluvil se a projevil lítost, prokázalo se, že trpí sexuální deviací, která snižuje jeho schopnost sebekontroly. Obětí bylo sedm. Bohumil Kulínský se nikdy nepřiznal ani neomluvil, podle psychiatrů je zdráv a zcela zodpovědný za své činy.

Podle rozsudku zneužil přes třicet dívek. Stejskal dostal dva roky vězení, Kulínský podmínku. Takových srovnání by se našlo víc. Sochař Opočenský, vedoucí pražského chlapeckého oddílu Malý princ, režisér dětského divadelního spolku z jihočeské Zlivi – ti všichni šli v posledních letech za řádově menší poklesky do vězení na dva až osm let.

Netřeba podezřívat soudce, že dirigentovi straní. Mírný rozsudek spíše dokládá jeden nepřehlédnutelný aspekt celé kauzy – když úspěšný světák zneužívá dospívající „lolitky“, kdekdo nad tím shovívavě přimhouří oko. Ve chvíli, kdy dirigent seděl šestý měsíc ve vazbě, aby neovlivňoval svědky, kolegové umělci – mezi nimi třeba Marta Kubišová nebo Ivo Mathé – sepsali petici žádající jeho propuštění. „Kulínský je jedním z nejvýznamnějších českých umělců a vazba jeho další umělecké působení ohrožuje,“ píše se v ní. Muzikant David Koller sbormistra obsadil do svého videoklipu.

Obviněný si už část trestu odpykal tím, že byl vystaven zájmu veřejnosti – objasnil teď soudce jeden z důvodů udělení nízkého trestu. Řekl by to samé o lupiči nebo vrahovi? Kulínský je zkrátka stále trochu vnímán jako prostopášný génius, který se zamotal do nitek svého bohémského života. Dá se o něm dobře vtipkovat a skutečné rozhořčení často překrývá shovívavost. Prostě se mu „to“ stalo.

Společenskou závažnost konkrétního trestného činu netvoří jenom paragrafy, ale také to, za jak závažný jej veřejnost považuje. Jakou sounáležitost cítí s oběťmi a jak moc se dokáže vžít do jejich hrůzy. Ta česká to v případech zneužívání dětí zatím moc neumí. Důsledkem je snížená ostražitost, podceňování podezřelých náznaků, a nakonec tedy zbytečná bolest, které se dalo předejít. O zneužívaných sboristkách Bambini di Praga se šuškalo léta, ale nikdo nic neudělal. Všichni chtěli vidět jen úspěšného dirigenta.