Nemravně levné kuře

V tomto názvu jistě čtete ozvuk reklamního sloganu Kentucky Fried Chicken. Autor sloganu říkal, že kdyby ta tři slova o proklatě dobrém atd. prodal sám, a ne přes agenturu, byl by boháč. Jak snadno se člověk může na kuřeti opeřit? Koupit kuře, hlavní chod nedělního oběda, za cenu dvou piv nebo krabičky nejlevnějších cigaret. V západních státech Unie ještě levněji, co jiného koupíte za 2,1 eura?

Když ho nakládám do vozíku, říkám si, má ten pták ještě vůbec nějakou cenu, když odečtu náklady na jeho zpracovatele a dopravu, kolik zbude na jeho samotnou bytost? Čtyři koruny nebo čtyřicet centů? Je to podobná záhada jako zámořský banán. Ale kuře je přece naše.

O Velikonocích se s čokoládovými kuřátky roztrhl pytel. Rozhodně byla dražší než těla kuřat skutečných. Jak vypadá skutečné kuře? Zastavím na červenou vedle kamionu. Ach ten smrad! Co to veze za hnůj? Za hliníkovými mřížemi je nacpáno cosi… špinavé pokálené chumle peří a kůže, které se hýbou a vydávají zvuky. To je kuře na cestě na náš stůl. Jeden kus se napůl protáhl uvolněnou mříží, visí na boku náklaďáku, pohybuje křídly a tluče hlavou o bočnici, jak s ním vítr hází jako s cípem uvolněné plachty.

Když ho zblízka míjím, vidím jeho na kůži odřenou hruď, ostřihaná křídla, otlučenou hlavu, vidím, že má oči, kterýma se na mě dívá, ale to už nesmím vnímat, abych udržel rychlost a směr. Nesmím si moc připouštět, že umírá, abych nemusel vědět, že umírám taky. Že tady v tom hustém provozu jedeme ke všem čertům všichni, nejen ta kuřata. A dobře nám tak, vždyť jsme, co jíme, jak praví jiný slogan, na němž se také někdo opeřil. Ale vždyť ty to jíš taky! Už slyším hlas svých známých vegetariánů a veganů. Vždyť ty jsi ten, kvůli kterému tyhle koncentráky pro zvířata stojí, tak co to tady píšeš, když žereš cizí maso. Já se tedy stydím. A co vy? Co vy s tím děláte? ptám se svých býložravých přátel. My se toho neúčastníme, takže na nás ta vina nepadá. Kdybychom všichni přestali jíst maso…

A to je ten argument rozhněvaných mladých mužů a žen. Kdyby všichni byli hodní, nebylo by třeba policajtů. Ale co budeme dělat mezitím, než budou všichni hodní a než přestanou jíst maso? Myslím na slepice na vsi, běhají po dvoře, docela si to užijí, než jim někdo zakroutí krk. Jenže kolik by taková kuřata stála? zeptá se ekonom. Ne moc, jen tolik, abychom se nemuseli stydět.

Autor je spisovatel.