Intimní zpověď v komiksech
Produkce komiksů se v Česku utěšeně rozrůstá. Za poslední dva měsíce se v knihkupectvích objevilo sedm grafických románů, do kterých by se mohli pustit i zarputilí vyznavači klasické prózy. České překlady navíc vyšly v zanedbatelném časovém odstupu od vydání v cizině.
Produkce komiksů se v Česku utěšeně rozrůstá. Za poslední dva měsíce se v knihkupectvích objevilo sedm grafických románů, do kterých by se mohli pustit i zarputilí vyznavači klasické prózy. České překlady navíc vyšly v zanedbatelném časovém odstupu od vydání v cizině.
Dva ze sedmi vyčnívají nad ostatní jak přitažlivostí námětu, tak tím, že jsou autobiografické – což zapadá do stále sílícího proudu oblíbenosti memoárů a knižních rozhovorů. Švýcarský kreslíř Frederik Peeters (1974) vypráví v knize Modré pilulky o soužití s virem HIV. Američanka Alison Bechdelová (1960) se v komiksu Rodinný ústav vyrovnává s vlastní homosexualitou a s komplikovaným vztahem k skrytě homosexuálnímu otci. Nejde o žádná pateticky pojatá sociální dramata. V obou knihách čteme civilně vyprávěné příběhy, kde jinakost nebo nemoc slouží jen jako pozadí, na kterém výrazněji vystupuje naléhavost problémů společných všem lidem. Ústředním tématem je proměna: odhalení a přijetí nové identity a zodpovědnosti, která z ní vyplývá.
Hledání ztraceného otce
Alison Bechdelová uvádí román vzpomínkou na „ikarské hry“, které hrála s otcem jako holčička. Položil si ji na chodidla, zvedl ji vleže na zádech nad sebe jako letadlo a kroužil s ní nad kobercem. „Skutečně potom Daidalos propadl žalu? Nebo cítil jen zklamání nad tím, že jeho…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu