Blogy
Už dlouho jsem se tolik nenasmál, jako když jsem četl reakce pobavených či spíše nevěřícně hlavou kroutících diskutérů nad poslední eskapádou českého fotbalového bafuňářského dua Mokrý – Košťál.
Den poté
Včera se v centru Ulánbátaru demonstrovalo, házelo zápalnými láhvemi, střílelo a rabovalo. Rozvášněný dav vypálil ústředí komunistů, kteří údajně zmanipulovali výsledky nedělních parlamentních voleb. Bylo vyhlášeno stanné právo. Víceméně z čistého nebe…?
Hned ráno kontrolujeme zprávy na internetu. Zjišťujeme, že kromě centrály komunistů padla včerejšímu pouličnímu násilí za oběť i dětská část státní knihovny a galerie moderního umění. Kolem půlnoci bylo přerušeno vysílání všech televizních stanic kromě státních. Teď je klid. Vyhlížíme z okna a i odtud vypadá město klidně. Takže vyrazíme.
Košťáloviny
Už dlouho jsem se tolik nenasmál, jako když jsem četl reakce pobavených či spíše nevěřícně hlavou kroutících diskutérů nad poslední eskapádou českého fotbalového bafuňářského dua Mokrý – Košťál. Jestli je pravda to, že jim někdo poslal fiktivní fax (či e-mail, to už je jedno) s tím, že se vydával za trenéra Gérarda Houlliera a nabídl jim své služby, a že oni, aniž by si to předem ověřili minimálně telefonickým kontaktem, to hned pustili „ven“, pak se tato epizoda řadí do zlatého fondu české trapnosti a neumětelství, proti níž lapsy s hymnou jsou jen dětským přeřeknutím.
Rahman z Kapisy
Po pár projevech se oficiální účastníci mecheche šli projít do Báburovy zahrady, oázy v centru Kábulu, kde nejsou slyšet auta a prachopísek nelétá do očí. Neměl jsem šanci o třech nohách držet tempo, takže jsem si brzy sedl na zídku, berle opatrně položil do záhonu a pozoroval různé skupinky korzujících. Rahman zůstal solidárně se mnou a za chvilku se u nás zastavil mladý, za ruce se držící pár.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
