Strašáci jsou k smíchu

Vinice nedaleko jihomoravské vísky Přítluky se koupe ve zlatém odpoledním slunci. Ještě jeden, nanejvýš dva týdny a bude se sklízet. Vinohrady jsou obtěžkány dozrávajícími hrozny. Vše napovídá tomu, že ročník 2008 by mohl být výjimečný. Vinaři ovšem jako každoročně varují konzumenty svého moku, že pokud se do sklizně zapojí lačná hejna špačků, může celý byznys ještě zplakat nad výdělkem. Od poloviny srpna je proto povolen na Břeclavsku, Hodonínsku a ve Velkých Bojanovicích odstřel těchto stěhovavých ptáků.

Čekání na špačky

„Je to jen ticho před bouří, tento rok mají zpoždění, ale přiletí,“ říká pan Jaroslav Bartošic, který si hlídáním vinic přivydělává už třicet let. „Zatím jim stačí kukuřice a slunečnice z vedlejších polí. Na hrozny přiletí, až tam budou mít sklizeno,“ pokračuje a ukazuje směrem ke spodním polím, kde lze chvílemi zahlédnout skupinky černošedých ptáků.

Zdálky však doléhají zvuky ne nepodobné střelbě. „To jsou jen plynová děla. Lidi si je pořizují spíš pro svůj klid, ale už nezabírají, špačci si na ně zvykli,“ pokračuje zkušeně pan Bartošic. Tradičním strašákům z obnošeného šatstva, kteří z vinohradů vystrkují hlavy, se už ale jenom směje: „To už mají lidi snad jen jako ozdobu!“ Druhým účinným způsobem, jak víno před špačky uchránit, jsou sítě, ale z ekonomických důvodů…