0:00
0:00
Civilizace9. 11. 20083 minuty

Dějiny budoucnosti

Není obzvlášť těžké mluvit o blízké budoucnosti jako o průhledné skutečnosti, tvrdit, že vím, jak se věci mají a mít budou. Dělají to všichni, od neznámé důchodkyně (bude hůř, ceny rostou, důchod ne) po premiérova poradce (zvýšíte-li důchody, budou vás volit senioři).

Astronaut
Autor: Respekt
Fotografie: Jiří Suk - Autor: Pavel Reisenauer Autor: Respekt

Není obzvlášť těžké mluvit o blízké budoucnosti jako o průhledné skutečnosti, tvrdit, že vím, jak se věci mají a mít budou. Dělají to všichni, od neznámé důchodkyně (bude hůř, ceny rostou, důchod ne) po premiérova poradce (zvýšíte-li důchody, budou vás volit senioři). Takové prognózy vycházejí z osobní zkušenosti a z jednoduché kauzální perspektivy. Co si však počít s událostmi zjevně světodějnými a složitými? Ve světě založeném na vědě a informacích je to jasné: je třeba vytvořit aktuální teorii vývoje, načrtnout dějiny budoucnosti. Vždyť čemu důležitějšímu by měly společenské vědy sloužit. Jenomže prognózy se nezřídka ukážou jako zavádějící. Například žádný kremlolog nepředpověděl pád sovětské říše.

↓ INZERCE

Ti nejchytřejší (ne nutně nejmoudřejší) novou teorii rychle vydestilují z aktuálních debat a nálad. Přesně to udělal Fukuyama po roce 1989 v nadšeně optimistické teorii o konci dějin. Jenže za deset let, po 11. září 2001, už dominovala Huntingtonova mrazivě skeptická teorie o střetu civilizací. A dnes, opět po deseti letech, poutá pozornost kniha Roberta Kagana Návrat historie a konec snů. Máme tedy už konečně jistotu, že historie pokračuje? Tvrzení o návratu historie překvapí jen ty, kteří si právě uvědomili, že žijí v dějinách. Rychlé střídání teorií blízké budoucnosti, nahrazujících houževnatější utopické či ideologické vize, svědčí přece samo o sobě o poměrně dynamickém…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc