Krátce-přehled o dění v uplynulém týdnu

Schůze o Lisabonu

Sociálnědemokratičtí poslanci chtějí začít evropské předsednictví s čistým štítem a ratifikovat ještě před jeho začátkem Lisabonskou smlouvu. Na úterý proto předseda sněmovny Miloslav Vlček svolal mimořádnou schůzi. Jiří Paroubek přitom dal Mirku Topolánkovi nůž na krk, buď schválíte smlouvu, nebo nepočítejte s naší podporou během předsednictví.

Šéf protikorupční jednotky končí

Jiří Novák vydrží v čele protikorupční policejní jednotky přesně rok. Čeká jej další povýšení, stane se ekonomickým náměstkem policejního prezidia. Kdo ho nahradí, se neví. Důvody, proč opouští post? Neznáme je. Ať jsou důvody změny jakékoli, není to dobrá zpráva.

Jiří Novák byl bezpochyby dobrý policista, který měl velké zkušenosti s vyšetřováním složitých případů. Protikorupční jednotka naopak byla roky službou, která nedokázala vyšetřit žádnou větší korupci, je dokonce pravděpodobné, že aspoň její část pracovala na zakázku politiků a další část spolupracovala se zločinci. Krédo Nováka bylo „nikdy nebudu sloužit politickým zájmům“.

Proto měl šanci dát službu do pořádku, postavit z ní výkonnou jednotku, která bude schopna předložit nějaké výsledky. Jenže taková služba se staví minimálně pět let. Novák tu šanci nedostal a protikorupční jednotka také ne.

Dalajlama navštívil Prahu

Tibetský duchovní vůdce dalajlama navštívil na pozvání Václava Havla a Nadace Forum 2000 Prahu. Návštěva byla součástí jeho evropské cesty, během níž se měl setkat také s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym. Tématem jeho rozhovorů s evropskými politiky byla mimo jiné i budoucnost Tibetu. Čína, která Tibet od roku 1951 okupuje, na protest proti vstřícnosti evropských politiků vůči dalajlamovi zrušila plánovaný čínsko-evropský summit. Na adresu opakovaně neúspěšných jednání s Čínou dalajlama v Praze prohlásil: „Nyní už nepochybujeme o tom, že z čínské strany šlo jen o divadlo pro vnější svět.“ Během pražské návštěvy uspořádal dalajlama přednášku v Kongresovém centru, setkal se s premiérem Mirkem Topolánkem, Václavem Havlem a skupinou poslanců.

Ptát se Klause? Provokace!

Česko má novou story, kterou vypráví prezidentská kancelář a spřízněné noviny jako MF Dnes. Ty jí dokonce věnovaly hlavní titulek sobotního vydání – Provokace na Hradě.

Co se stalo? Opravdu strašná věc: delegace poslanců Evropského parlamentu si při návštěvě Hradu dovolila klást českému prezidentovi otázky. Třeba jestli bude respektovat vůli parlamentu při hlasování o Lisabonské smlouvě nebo proč se sešel s irským euroskeptikem Ganleyem, když není jasné pozadí financování jeho politické kampaně. Následovala roztržka a mediální hra na skandál.

Vysvětlení roztržky je ale prosté: už dlouho přece víme, že Václavu Klausovi není možné klást žádné nepříjemné dotazy. V jeho pojetí (které teď zřejmě bere za své i MF Dnes) platí už roky kladení kritických otázek za provokaci.

Jen lidem zvyklým na kritickou debatu jako podstatu evropské civilizace to logicky nejde na rozum.

Vítkovice v UNESCO

Bývalý průmyslový areál dolních Vítkovic se jako první česká památka dostal na seznam evropského kulturního dědictví. Evropská unie chce vedle stávajícího seznamu památek UNESCO vytvořit vlastní, který by však neměl být konkurenční. Ministr kultury Václav Jehlička (KDU-ČSL) při této příležitosti uvedl, že Česko v minulosti zanedbávalo své industriální dědictví, a proto se rozhodl právě jako první zapsat tzv. ostravské Hradčany. Dalšími navrhnutými památkami do nově vznikajícího seznamu jsou historického jádro Zlína, zámek Kynžvart a Vysoká u Příbrami.

Zemřel ruský patriarcha

Hlava ruské pravoslavné církve patriarcha Alexij II. zemřel v pátek ráno po dlouhé nemoci. V čele církve stál od roku 1990 a podle komentátorů se mu podařilo obnovit její morální autoritu po desetiletích komunistické represe.

K ruské pravoslavné církvi se hlásí sto milionů lidí. Patriarcha měl rozhodující podíl na sjednocení jejích dříve odloučených větví. Kritici mu vytýkají, že udržoval až příliš těsné svazky s Kremlem. Vztahy s katolíky byly na bodu mrazu. Patriarcha je svého času obvinil, že se snaží vyvíjet misionářskou činnost v tradičních pravoslavných oblastech. Opakovaně se odmítal setkat s papežem Janem Pavlem II. i s jeho nástupcem Benediktem XVI.

Zákaz kazetových bomb

Více než stovka států se v uplynulém týdnu vyslovila pro omezení používání tříštivých bomb a podepsala v Oslu dohodu o jejich zákazu.

Hlavní výrobci této munice, ke kterým patří USA, Čína nebo Rusko, se však k dohodě nepřipojí. Kazetová bomba se po dopadu na zem rozbije a roztříští na stovky malých náloží. Odpůrci poukazují na to, že většina obětí jsou civilisté. Podle údajů OSN na následky zranění zemřelo na světě až 13 tisíc lidí, desítky tisíc byly zraněny. Naposledy byly tyto bomby použity v rusko-čečenském konfliktu nebo v Afghánistánu.

Evropa i svět o klimatu

O kolik budou státy ochotny snížit emise skleníkových plynů? Kolik peněz na to věnují? O těchto a dalších okruzích diskutují účastníci světové konference o klimatu, která se od 1. do 12. prosince koná v Poznani. Jednají v situaci, kdy se na důležitý „klimatický“ summit chystá i EU.

Konference v Poznani má začít vytvářet obrysy mezinárodní dohody, která by po roce 2012 nahradila končící Kjótský protokol. Měla by být hotova do konce příštího roku, existují však obavy, že se to nestihne. Jedním z důvodů je skutečnost, že do Poznaně přijeli ještě zástupci administrativy odstupujícího prezidenta Bushe, postoj Spojených států je přitom pro příští dohodu klíčový a Obamův tým nemusí mít v příštích měsících dost času na složitá jednání v rámci USA i s dalšími zeměmi.

Konference se účastní zástupci 186 zemí světa, OSN, nevládních organizací, firem a podobně. Diskutuje se mimo jiné například o obchodu s emisními povolenkami či o tom, jak pomocí poplatků za emise zabránit kácení tropických pralesů. Pokud jde o Evropu, o jejím klimatickém balíčku se bude jednat 11.–12. prosince na summitu v Bruselu.

Clintonová ministryní zahraničí

Chtěla být prezidentkou, místo toho povede americkou diplomacii. Neúspěšná kandidátka na americký prezidentský úřad Hillary Clintonová bude po boku prezidenta Baracka Obamy určovat zahraniční politiku USA. Nastupující prezident to oznámil začátkem minulého týdne.

Manžel Clintonové a bývalý americký prezident Bill Clinton v této souvislosti slíbil, že zveřejní jména dvou set tisíc dárců jeho nadace a omezí svou činnost tak, aby předešel možným zájmovým střetům.

Evropa se z rozhodnutí Obamy raduje: „Je schopná. Má zkušenosti. Je známá,“ reagoval vysoký představitel Evropské unie pro zahraniční politiku Javier Solana.

Putin prezidentem? Až v roce 2012

„Vytvořili jsme s Dmitrijem Medveděvem velice efektivní tandem. Z hlediska efektivnosti práce se mi naše nynější součinnost velice zamlouvá, a tak by si do příštích voleb v roce 2012 každý z nás měl plnit své povinnosti na svém místě,“ prohlásil předseda ruské vlády a strany Jednotné Rusko Vladimir Putin. Stalo se tak krátce po přímém televizním přenosu, ve kterém tři hodiny odpovídal na otázky veřejnosti jako za časů, kdy býval prezidentem. Vyjadřoval se k obavám ruských obyvatel ohledně obav z nedostatku peněz na pořízení vánočního stromku, zavření dětské jídelny v Nižním Novgorodu, ztráty bytu pořízeného na hypotéku a nezapomněl zmínit ani oteplení vztahů s USA. Okolí prezidenta Baracka Obamy prý vysílá signály, že bude více respektovat ruské zájmy, včetně sporu o protiraketový radar v České republice.

Celkem zvládl odpovědět na 72 dotazů z více než 2,2 milionu. Na závěr rozptýlil i obavy z růstu nezaměstnanosti a výkyvů rublu: „Máme velké rezervy zlata a deviz, třetí největší na světě. Našetřili jsme je, abychom je využili v případě problémů světové ekonomiky. Netřeba se plašit, co se stane v roce 2012. Dožijeme do té doby a uvidíme.“

Sarkozyho roh hojnosti

V severofrancouzském městečku Douai minulý čtvrtek padala božská mana. Ovšem ne z nebe, ale z řečnické tribuny, odkud prezident Nicolas Sarkozy oznámil svůj plán na rozjetí ekonomiky a opatření vůči negativním vlivům finanční krize.

„Naší odpovědí jsou investice,“ prohlásil Sarkozy. Což v řeči čísel představuje na 26 miliard eur. O ty francouzský stát přijde formou různých daňových úlev, anebo je přímo vyplatí v podobě finančních prémií, okamžitého uhrazení státních dluhů soukromým podnikům, investic do stavebního sektoru i veřejných prací.

Roh hojnosti by měl nažhavit ekonomický růst v roce 2009 z předpokládaných 0,4 % na závratné jedno procento, snížit nezaměstnanost a znovu zvýšit kupní sílu obyvatelstva.

Kde na to vezme už tak zadlužený stát peníze, však Sarkozy neoznámil. Pouze připustil, že se namísto 3 % deficitu PHD očekává jeho vzrůst na 4 %.

Ruský vzkaz USA

Minulý týden, v noci na sobotu, vplula ruská protiponorková fregata Admirál Chabaněnko do Panamského průplavu. Stalo se tak po šedesáti čtyřech letech, naposledy tímto průplavem mezi Atlantským a Tichým oceánem proplula ruská vojenská loď v době II. světové války, v roce 1944.

Za časů studené války i poté byl osmdesát kilometrů dlouhý kanál totiž lodím Sovětského svazu uzavřen. Proplutí Admirála Chabaněnka průplavem má být symbolickým ukončením společného rusko-venezuelského námořního cvičení, jehož se od minulé středy zúčastnily čtyři ruské a dvanáct venezuelských lodí. Především však jde o vzkaz Spojeným státům o narůstajícím vlivu Ruska ve Střední a Jižní Americe. Admirál Chabaněnko se v Panamě zdrží šest dní.