Jak se pracovalo v disentu
V Dálkovém výslechu hovoří Václav Havel o počátku sedmdesátých let jako o začínajícím dlouhém období mrtvolného ticha, éře rezignované apatie a demoralizace, šedivé konzumní každodennosti.
VDálkovém výslechu hovoří Václav Havel o počátku sedmdesátých let jako o začínajícím dlouhém období mrtvolného ticha, éře rezignované apatie a demoralizace, šedivé konzumní každodennosti. To všechno však trvalo jen do chvíle, než zformuloval a odeslal otevřený dopis prezidentu Gustávu Husákovi. Jeho přesná analýza situace, v níž se ocitla společnost, zapůsobila osvobodivě: od této chvíle bylo jasno, stav pojmenován, lež demaskována, poslední iluze o pozitivním vývoji režimu rozmetány.
Dopis, začínající slovy „Vážený pane doktore“, byl rovněž impulzem k probuzení občanské aktivity. Právě z něj totiž vyplynul požadavek života v pravdě, který spolu s několika konkrétními společenskými podněty vedl ke vzniku Charty 77.
Mezi Beckettem a Havlem
Korespondence mezi Františkem Janouchem a Václavem Havlem byla zprvu založena na důvodech ryze praktických, ale postupně se jaderný fyzik s dramatikem lidsky sblížili. Když Janouch emigroval do Švédska, začal intenzivně pracovat na vzniku Nadace Charty, jež si dala za úkol materiálně podporovat domácí odpor. Zahraniční pomoc sílila úměrně k rozvíjející se aktivitě disentu.
Leckoho by při čtení mohly unavovat výčty částek, jež Janouch shromažďoval a jimiž se v Československu pomáhalo zejména vydávání časopisů a knih a také lidem, kteří byli perzekvováni a…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu