Poněkud nejistí tygři

Minulý týden se poprvé sešel summit BRIC – Brazílie, Ruska, Indie a Číny

Jim O’Neill, hlavní ekonom investiční banky Goldman Sachs, může být na sebe pyšný. Je prvním finančním analytikem v dějinách, který samojediný založil významnou mezistátní organizaci. V roce 2001 vymyslel akronym BRIC z počátečních písmen čtyř států – Brazílie, Ruska, Indie a Číny (měl na mysli anglické slovo brick, tedy cihlu, jako novou součást ekonomické architektury světa). Jeho myšlenky o čtveřici nových světových ekonomických tygrů se tyto státy polichoceně chytily a minulý týden se poprvé sešly na summitu.

Čtyřka BRIC reprezentuje 15 procent světové ekonomiky a 40 procent světové populace. Jejím společným znakem je razantní ekonomický růst – za deset let prakticky zdvojnásobila svou ekonomickou sílu. A sdílí společný pocit, že Západ jí nevěnuje dost pozornosti a respektu. Teď se tedy přihlásila o slovo.

Stalo se to na ruském Dálném východě ve městě Jekatěrinburg, které ruský prezident

Dmitrij Medveděv

ihned označil za momentální „epicentrum světové politiky“. Dostalo se mu za to ironického úšklebku v komentáři deníku Financial Times (FT):

„Zrovna teď svět potřebuje další plané rozmluvy.“

Nicméně i FT uznává, že tato čtyřka má právo na silnější zastoupení ve světových institucích, jako je Mezinárodní měnový fond, v němž má zejména Evropa postavení, které už neodpovídá jejímu slábnoucímu vlivu.

V komuniké ze summitu se volalo po „silnějším hlase a reprezentaci“ čtyřky a také o potřebě „diverzifikovaného, stabilního a předvídatelného měnového systému“. Nepřímo se tedy zejména Rusko a Čína vrátily k myšlence, že americký dolar by neměl být hlavní světovou měnou. Nejtvrdší byl ruský prezident Medveděv, který mluvil o „selhání rezervní měny“ a volal po novém složení finančních rezerv MMF, obohaceném o čínskou měnu. Čína však na toto téma zdvořile mlčela.

Ruský prezident byl ostatně vidět a slyšet nejvíc: jako kdyby chtěl silnými slovy vyvážit slábnoucí pozici Ruska postiženého krizí mnohem více než zbylé tři státy. Ostatně sám Medveděv je ve složité situaci. Velmi by si přál, aby se Rusko stalo konečně členem Světové obchodní organizace a také členem sdružení vyspělých států OECD. Čeká ho navíc mnohem důležitější setkání, než byl summit BRIC – v červenci přijede do Moskvy americký prezident Barack Obama. Jak však v New York Times napsal znalec ruské politiky Ariel Cohen, Obama by mohl Medveděvovi udělat dobrou službu a jasně mu říci, že Rusko nemůže sedět na dvou židlích – nemůže být zároveň zkorumpovaným státem vyvážejícím ropu a současně vstoupit do OECD, aby přitáhlo investory pro nové technologie.

Úspěch BRIC tedy lze prozatím vidět jen v tom, že vůbec uspořádal summit. Jak píše FT, struktura jejich ekonomiky je velmi rozdílná, Brazílie se specializuje na zemědělství, Rusko na vývoz surovin, Indie na služby a Čína na výrobu. Rozdíly jsou i politické – dva státy jsou demokratické (Brazílie a Indie), dva jsou autoritářské. Nejlepší nejsou ani jejich vztahy: Indie se obává čínského zbrojení, čínsko-ruské vztahy jsou zatíženy čínskou expanzí na Dálném východě. A Brazílie, koneckonců, nemá téměř žádné vazby na Rusko a jen malé na Indii.
Možná se rychle ukáže, že Jim O’Neill sice vymyslel hezký akronym a měl dobrý nápad, ale realita se nedá stvořit za psacím stolem. Jak řekl pro FT ruský ekonomický analytik Jevgenij Jasin:„BRIC nemá budoucnost a zůstane jen neformálním klubem.“