0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst
Audit Jana Macháčka21. 3. 2010

Tři fronty protekcionismu

Astronaut
Jan Macháček Autor: ilustrace: Pavel Reisenauer

Finanční krize, dluhová krize, řecká krize, transatlantické hádky o regulaci hedgeových fondů i bankovnictví, neschopnost Evropy dohodnout se na čemkoli. Jedním z možných důsledků toho všeho je, že se vynořují (zatím naštěstí pouze zárodečně) fronty možného protekcionismu. Tato neveselá doba totiž svobodnému obchodu ani trochu neprospívá. Vyjednavači čehokoli jsou mrzutí, předráždění, přepracovaní a nevrlí. A politici ještě více než jindy sledují pouze krátkodobý horizont.

Neblahou lekcí pro všechny mohou být 30. léta, kdy byla krize světovým protekcionismem výrazně prodloužena. V mnoha ohledech to ale začínalo podobně jako dnes: hádkami o nerovnováhách, měnových kurzech a umístění obchodních přebytků.

Jan Macháček Autor: ilustrace: Pavel Reisenauer

První možná fronta se rýsuje ve stupňující se slovní válce mezi Čínou a Spojenými státy o zhodnocení čínské měny. Číňané nesou americký nátlak velmi nelibě. Bojí se zvýšení nezaměstnanosti, kterou by vyvolal pokles čínského exportu. A viní Ameriku z toho, že neuskutečnila nic ze slíbené regulace bankovnictví, jak se zavázala na úrovni G 20. Číňané navíc mají pocit, že přes rostoucí vliv nejsou dostatečně zastoupeni v institucích jako Mezinárodní měnový fond (MMF). V této souvislosti je zajímavý i spor slavných ekonomů

Stephena Roache

(banka Morgan Stanley) a 

Paula Krugmana

. Velmi zjednodušeně řečeno – Krugman tvrdí, že Čína má revalvovat, Roach praví, že má Amerika více spořit.

Druhá potenciální fronta se nachází v rámci Evropské unie. Pokud Francie a tzv. středomořský klub (club Med) přistoupí na německý rigidní přístup a na pomoc Řecku bude povolán výhradně MMF, vystupňuje se tlak na to, aby Německo povzbudilo domácí poptávku, tolerovalo vyšší schodek rozpočtu a možná i vyšší růst mezd. Německé trvání na proexportní politice a obchodních přebytcích asi není dlouhodobě udržitelné.

A konečně třetí fronta je zcela konkrétní. Jakoby náhodou krátce po volbách, tedy 15. března, zavedla ukrajinská centrální banka silná byrokratická a restriktivní opatření, která omezují příliv a odliv zahraničního kapitálu a komplikují repatriaci zisku. Zatím to do zpráv ještě neproniklo, ale například v české bankovní a investiční „komunitě“ toto horké téma cirkuluje již několik dní.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].