0:00
0:00
Kultura22. 8. 20106 minut

Monotónní toulky přírodou

Obdiv k přírodě se v knize H. D. Thoreaua mění v diktát radosti

Astronaut

Naše nesmírná, divošská, nespoutaná matka Příroda leží všude kolem nás se stejnou krásou a láskou ke svým dětem, jakou vídáme u levhartice. Přesto jsme od jejího prsu velice brzy odtrženi a vrženi do společnosti, do oné kultury, jež je výlučným působením člověka na člověka – jakýmsi uzavíráním sňatků s blízkými příbuznými, z něhož vzchází nanejvýš pouhá anglická šlechta, tedy civilizace, kterou čeká rychlý konec,“ píše americký filozof, básník a spisovatel Henry David Thoreau (1817–1862) v textu Chůze, jíž se otevírá jeho kniha esejů Toulky přírodou. Citát asi nejlépe přibližuje myšlenkový svět tohoto „neúnavného chodce přírodou“, který bývá považován za prvního environmentalistu.

↓ INZERCE

Thoreau za svého života skutečně hodně a pěšky cestoval otevřenou krajinou. Dnes jsou už legendární jeho pochody k mysu Cod nebo k hoře Katahdin ve státě Maine. Pokud to nešlo jinak, pak alespoň den co den trávil minimálně čtyři hodiny na procházkách v okolí rodného města Concord. Vlivem mimořádné vnímavosti k přírodním dějům a osobní vírou v jejich přirozenost a opravdovou svobodu se u něj stále více formovalo přesvědčení, že člověk nestojí mimo přírodu jako její pán či nestranný průzkumník, odvozující své chování z utilitárních důvodů. Naopak byl přesvědčen, že ve svém vývoji „pán tvorstva“ zbloudil, a měl by se proto opět vcítit do ducha přírody a žít s ní v…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc