0:00
0:00
Trendy5. 9. 20108 minut

Tělo místo čudlíků

Na podzim se u nás začínají prodávat dvě nové konzole pro hraní počítačových her, u nichž se nesedí. Hráči skáčou, máchají rukama a hýbou celým tělem. Proč a jak se poslední generace videoher ovládá pohybem a hlasem?

Astronaut

Přede mnou stojí zamračený raper v pruhované mikině. „Tak pojď, chlape, rozjedem to!“ Sehne se a pouští Boombox neboli Ghetto Blaster, onen zbytečně velký magnetofon, který se nosí na rameni, dělá děsný randál a slouží k vábení děvčat a vraždění důchodců. Hraje Fatboy Slim a chlápek s rukama na stehnech předvádí husté hiphoperské pohyby. Zkouším ho napodobit, ale černoch se hned celý červeně rozsvítí. To znamená, že hýbu špatně hlavou, nohama, rukama i zadkem. „Soustřeď se, sjedem to znovu.“ Stydím se. Jsme totiž ve stroze zařízené zasedačce počítačové firmy. Hiphoper je pouze virtuální a na obrazovce a já tu skáču sám, pod dohledem kamer a každý můj pohyb vyhodnocuje výkonný mikroprocesor. Jakkoli je moje počínání rozpačité, korporace produkující počítačovou zábavu jsou přesvědčeny, že ostych hráči rychle překonají a že ovládání her pohybem jim přinese nový druh hráčského požitku, zdravějšího a pro každého. Toto je prototyp a jedna z prvních jednoduchých her pro přístroj Kinect od Microsoftu.

↓ INZERCE

„Do zblbnutí děláte jeden pohyb, dokud to není dokonalé,“ říká Michal Forejt. Manažer prodeje mi objasňuje princip počítačové hry, která učí hráče kroutit se a natřásat přesně jako zpěváci populárních songů. Jeho kolegyně Michala Králová z oddělení marketingu před chvílí elegantně zvládla daleko komplikovanější tanec k diskohitu Funkytown (http:/…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc