Vysvobození

Překladem románu Jamese Dickeyho (1923–1997)

Vysvobození

nakladatelství Argo představuje dalšího významného autora amerického Jihu. Díky Vysvobození (1970) se dočkal Dickey, již uznávaný básník, mimořádného úspěchu i jako prozaik a stejnojmenný film Johna Boormana natočený podle románu se stal až kultovní záležitostí. Podobně jako například u Cormaca McCarthyho i v Dickeyho románu figurují výrazní mužští hrdinové a mužský svět, ovšem v podtextu zaznívají obecně platné existenciální otázky.

Dějová linka nevybočuje z typu příběhů o obyčejných hrdinech, kteří pod vlivem okolností museli bojovat o svůj život a sáhnout si na dno svých možností. Čtyři kamarádi ve středních letech v čele se zkušeným zálesákem Lewisem se rozhodnou o víkendu sjet na kánoích divokou a poměrně neprozkoumanou řeku v horách severní Georgie. Celkem poklidné dobrodružství se však dramaticky změní po střetu se dvěma místními horaly. Posádka kánoe Eda a jeho kamaráda Bobbyho je jimi zajata a Bobby je jedním z nich znásilněn. Lewisovi, který dorazí o chvilku později druhou kánoí, se sice podaří jednoho útočníka zastřelit sportovním lukem, tím však potíže čtveřice zdaleka nekončí. Přestože se těla zabitého zbaví a rozhodnou se celou věc ututlat – neboť mají obavy z nadržování policie místním –, zbylý násilník je pronásleduje a jednoho z kamarádů Drewa zastřelí a Lewis se při manipulaci s lodí v peřejích těžce zraní. Velení musí převzít outsider Ed a začíná boj o život s neviditelným útočníkem (přičemž popis Edova číhání na vraha a překonávání přírodních překážek na cestě k němu je strhující částí románu).

Kromě této oslavy přímočarého mužství je však v knize přítomna mnohem znepokojivější rovina: ambivalentnost volby. Muselo se krvavé dobrodružství vůbec odehrát? Střetnutí s horaly se mohlo odvíjet úplně jinak, kdyby Ed dvojici útočníků upozornil na kamarády v závěsu. Ed se je rozhodl krýt a tím spustil celý řetězec dalších osudových voleb: zabít útočníka rovnou, nebo zkusit vyjednávat, odvézt tělo s sebou na policii, nebo ho ukrýt v lese a celou záležitost pohřbít? Při vyšetřování Drewovy smrti překvapivě vyjde najevo, že obavy hrdinů z nadržování policie horalům byly zřejmě liché. Jak sám Ed přiznává – neměl nakonec pravdu Drew, „ten nejlepší z nás“, který jediný trval na řešení cestou práva a spolupráce s policií? Právě díky této spodní lince je román nejen napínavým líčením divoké přírody a boje kamarádů o přežití, ale i znepokojivým čtením, kdy hodnocení hrdinů a jejich činů rozhodně není černobílé.

James Dickey: Vysvobození

Přeložil Martin Svoboda, Argo, 277 stran