Čekáme na lepší časy

Jiří Paroubek musel minulý týden narychlo zrušit plánovanou misi do Ústí nad Labem. Chystal se tam podpořit místního bosse Petra Bendu v obhajobě předsednického křesla v kraji, který je pro sociální demokracii klíčový. Kmotrovi Paroubkovy dcery ale mezitím došlo, že nemá šanci, a těsně před volbami boj vzdal. S Paroubkem to zamávalo a Bendova nástupce Arna Fišeru označil za křiváka. Zvenčí viděno je to ale spíš naopak: odmítnutím Petra Bendy se sociální demokraté na severu Čech pokoušejí zbavit nálepky českého Palerma. Benda se držel u moci za pomoci nákupu černých duší, součástí politiky se za jeho vlády stalo propichování pneumatik, posílání nábojnic a fyzické násilí (před dvěma lety Bendův pobočník zbil na večírku do bezvědomí jednoho z hostů za to, že si při hovoru s místní sociálnědemokratickou honorací nevyndal ruce z kapes).

Arno Fišera teď kolegům slibuje, že zklidní poměry a přemaluje severočeskou ČSSD do přijatelného tónu. Dlouhodobý kritik svého předchůdce ale vyhráno nemá – v organizaci léta zmítané strachem a spory patřil k jednomu z několika nepřehledných křídel a momentální protibendovské spojenectví nebude trvat navěky. V tuto chvíli je jasná jen jedna věc: až bude významná severočeská klika v březnu volit šéfa ČSSD, bude místo úřadujícího šéfa Bohuslava Sobotky (který měl vždy blízko k Paroubkovi) podporovat jihomoravského hejtmana Michala Haška.

On už tu nebude

Pozice osmatřicetiletého obchodníka a provozovatele nočních podniků Petra Bendy se zdála léta neotřesitelná. Vlivného majitele několika desítek nemovitostí spojeného s podnikáním v severočeských nevěstincích, kterého vyšetřuje policie za předražené nákupy zdravotní techniky (je šéfem akciovky Krajská zdravotní, jež zásobuje pět zdejších nemocnic), si delegáti na konferencích vždy nakonec navzdory kritice zvolili za předsedu. „Teď se to podařilo zlomit, protože horší už to být nemohlo,“ vysvětluje nově zvolený předseda Arno Fišera ve své pracovně náměstka severočeské hejtmanky. Straníci už prý měli dost odsudků, při nichž kvůli Bendovým kouskům byli i oni bráni jako lidé mafiánského ražení.

Nový předseda Bendu opakovaně kritizoval a loni v červnu na protest proti jeho praktikám odstoupil z funkce krajského místopředsedy. Vysvětlit zlom v místní sociální demokracii jen tím, že členům strany došla trpělivost, by ale nebylo přesné. Petra Bendu totiž až do loňských voleb drželo u moci především jeho přátelství s Jiřím Paroubkem. Postavit se proti Bendovi dosud znamenalo znepřátelit si nejvyšší patro Lidového domu. A tlak pokračoval i po Paroubkově rezignaci: mezi sociálními demokraty na Ústecku vždy panovala obava, že se jen na chvíli stáhl do ústraní sněmovny a v budoucnu by se mohl opět snažit dostat na vrchol – například ve vnitrostranických volbách za dva roky, jež budou pro personálie ve straně důležitější než blížící se březnový sjezd, který určí nového předsedu. Jména případného budoucího premiéra či ministrů budou rozdána právě až na sletu před příštími parlamentními volbami. „Jiří Paroubek byl vždy reprezentantem našeho silného regionu. Teď jsme dali najevo, že už jím není a nebude,“ říká významný sociální demokrat Jaroslav Foldyna.

Snad jste se poučili

„Členská základna přivítala změnu s velkou radostí. Byli dlouhodobě naštvaní,“ hodnotí volbu nového předsedy v kuchyni svého domu v Liběšicích na Ústecku předseda místní buňky ČSSD Bedřich Gavurník. Byl jedním z těch, kdo Bendu kritizovali, a i on vystoupil na protest proti bývalému předsedovi z krajského výkonného výboru. Jenže jak objasnit záhadu, že nynější kritici k mafiánským praktikám bývalého šéfa zpravidla mlčeli? „To je jednoduché. Mám firmu a umím se o sebe postarat sám. Spousta lidí se tady ale bojí o práci, jsme problematický kraj,“ poukazuje muž podnikající zejména v zahraničí na vliv „kmotra“ Bendy, který si umně svazoval své příznivce sítem ekonomické moci. Velkou roli v prozření stranických buněk vysílajících delegáty na konferenci minulý týden podle Gavurníka sehrála kromě „paroubkovského“ efektu i zkušenost z posledních komunálních voleb. „Měli jsme tak strašnou pověst arogantních korupčníků, že sehnat nezávislé kandidáty na naši listinu bylo nemožné. Nikdo s námi nechtěl nic mít. Lidem došlo, že takhle to dál nejde.“ Situace posledních let se však podle něj může kdykoli opakovat.

Dnešní naděje na změnu stylu se může stát jen pěknou vzpomínkou, pokud se nezmění stanovy tak, aby znemožnily vliv účelově nabíraných zaplacených černých duší, které pak ve vnitrostranickém rozhodování s přehledem válcují vůli poctivých straníků. Jako se to ve velkém dělo za Petra Bendy. „Stanovy jsou teď v připomínkovém řízení. Doufáme, že se je podaří schválit. A k tomu musíme doufat, že se už lidé poučili.“

Záruku, že přetaví naději v reálnou změnu, neumí samozřejmě dát ani nový předseda Arno Fišera. „Vyhráno není, je to jen krok. Že se to tu zase nezvrtne v gubernii, mohu za sebe zaručit jen tím, že gubernátorem být nechci. Ale sám nic nezmůžu, musím najít lidi, kteří mi pomůžou.“ Práci v čele strany odstartuje Fišera novou registrací buněk na Lounsku podezřelých z nabírání Bendou podplacených členů (například v Libčevsi, která má 926 obyvatel, vzrostl počet straníků za poslední tři roky ze 7 na 237). Zda se Arnu Fišerovi podaří přetavit zbídačenou ústeckou organizaci ve fungující demokratické uskupení, zatím nelze předvídat, ale už teď to vypadá, že s ním přichází méně účelový styl politiky. Nové vedení kraje, sužovaného nedostatkem práce, se třeba na rozdíl od Paroubkova týmu nekloní k prolomení limitů těžby uhlí.