Co se to děje?
Dnešní svět lze vnímat velmi odlišně. Bylo třeba povstání v Egyptě volným pokračováním sametové revoluce 1989, či spíše geopolitickou komplikací? A co když je to jenom další důkaz nástupu „nového středověku“, úplně neznámého uspořádání světa, v němž se ještě příliš nevyznáme? V uplynulých týdnech se na anglosaském trhu objevily tři knihy, jejichž autoři se v duchu tamní tradice snaží vnést smysl do světa, jehož obrysy se teprve začínají tvořit.
Dne 28. ledna 1986 explodoval 73 sekund po startu americký raketoplán Challenger. Trosky rozpadlého stroje kreslily onoho odpoledne křivky bílého kouře proti jasné obloze, zatímco pracovní týmy odborníků NASA hleděly na hrůzné divadlo s prázdnýma rukama a bez možnosti cokoli pro sedm astronautů na palubě udělat. „Zjevně zásadní závada,“ zaslechli novináři monotónní hlášení jednoho ze šéfů řídicího střediska, muže, který složitým výpočtům a náročným přípravám celého letu pravděpodobně věnoval roky života.
Gideon Rachman, dlouholetý novinář a komentátor týdeníku The Economist a deníku Financial Times, si na tuhle situaci vzpomněl, když v roce 2008 pozoroval výpověď bývalého šéfa Fedu Alana Greenspana před komisí amerického Kongresu. Komise se snažila pochopit příčiny kolapsu finančních trhů a Greenspan tehdy v mnohokrát citovaném vystoupení podobně nevěřícným tónem konstatoval, že se mu zhroutil jeho pohled na svět, víra v systém, který desítky let jeho života bezchybně fungoval.
Gideon Rachman ovšem ve své nejnovější knize Zero-Sum Future (přibližně Nula od nuly pojde) přiznává, že jeho vlastní svět je podobně rozvrácený vlastně již mnoho měsíců. Rachman je představitelem optimistické generace. Začínal v novinách za reforem Margaret Thatcherové a Ronalda Reagana, viděl vítězství Západu ve studené válce, vlnu revolucí ve střední Evropě, zažil rozšiřování Evropské unie a…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
