Na vědu se u nás ročně dává přes 25 miliard korun. Na jednu stranu je to mnohem méně, než kolik zaplatíme za jednu propadající se díru pod Stromovkou. Na druhou stranu jsou to pro normálního smrtelníka velké peníze, takže stojí za to se ptát, jak jsou rozdělovány. Vytvářením vědní koncepce je pověřena Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace, jejímž předsedou je premiér Nečas. Zároveň se o velkém množství peněz na vědu rozhoduje na ministerstvu školství, které také administruje výzkumné projekty ze strukturálních fondů EU.
Bylo by proto přirozené, aby ministr školství byl členem rady a donedávna tak tomu skutečně bylo. Dnes však, ať už pro nevelký zájem ministra Dobeše o vědu či nechuť premiéra jmenovat do rady představitele soupeřící koaliční strany, je místo něj členkou, a dokonce místopředsedkyní rady bývalá ministryně školství Kopicová. To ale není jediný problém rady, ve které na sebe narážejí zájmy představitelů akademické obce a průmyslu. Když ti první kritizovali ministerstvo průmyslu a obchodu za podporu nesmyslných projektů (viz nechvalně známá telepatická detekce osob za překážkou), ti druzí se přestali zasedání rady účastnit. V takovém případě by měl rázně zasáhnout premiér, ten však osobně na radu dochází jen výjimečně.
Nepřehledná a nestabilní situace v radě nahrává úřednickému aparátu. Podobně jako ve známém seriálu tak de facto o mnohém rozhoduje dlouholetý sekretář, jenž se nejmenuje sir Humphrey, ale…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
