Naposledy to dokázali Buty

Jeho nahrávacím studiem JÁMOR prošla snad každá jen trochu odvážná česká kapela od Květů přes Garáž až po Oldřicha Janotu. Ačkoli všichni jmenovaní pocházejí z různých žánrů i generací, na Ondřeje Ježka sázejí ze shodného důvodu: pro jeho jedinečnou schopnost objevit v jejich hudbě klíč k nosné náladě a životem vibrujícímu zvuku. Jeho talent nedávno ocenili i porotci Českého lva, když Ondřeji Ježkovi udělili cenu za hudbu a zvuk k filmu Alois Nebel.

Proč tu není dobrá mainstreamová kapela, jako byly kdysi Lucie nebo Buty? Není tu, nebo ji rádia nehrají?

Otázka je, co je to českej mainstream. Kryštof, Chinasky a Mig 21? Z mýho pohledu to jako jediný dokázali Buty – dělat totální popík a zároveň si držet laťku zajímavejch a nápaditejch desek. Ale taky z toho museli být vyčerpaný. Mám pocit, že pop je něco jako vrcholová turistika, že se tam člověk musí vydat opravdu silou vší vůle a pak snášet všechno možný příkoří. A když se dostane na vrchol, zjistí, že tam to všechno končí a je tam sám. Anebo se mu udělá špatně a musí zase dolů, do pajzlu pod základním táborem. Podle mě je lepší a zajímavější hledat alternativu.