Řekni mi, kdo je nejkrásnější

Napíšete-li dnes heslo do Go­oglu, začne se dít spousta věcí. Vyhledávač se nejdříve podívá do historie vašeho dřívějšího hledání, prostuduje si slova, která zadáváte nejčastěji, a snaží se podle nich ve vašem dotazu najít co nejvíce relevantních výrazů, tedy zjistit, po čem skutečně pátráte. Zatím mu to ale moc nejde. Prohledá seznam webových stránek, seřadí ty nalezené a nabídne jejich seznam. Když máte štěstí, informace, po nichž pátráte, někde mezi nalezenými stránkami opravdu objevíte. Obvykle vám to však dá hodně práce.

Google ani jiné vyhledávače dnes lepší servis nenabízejí. Chápou vyhledávané slovo jen jako změť znaků, aniž by tušily, že se za ním mnohdy skrývají konkrétní věci či osoby. Experti se proto snaží vymyslet program, který by skutečně pochopil, co vlastně hledáte. Pracoval by s pravým smyslem a významem hledaného dotazu.

Zůstaňte na našich stránkách

Zajímavým krokem tímto směrem je nový vyhledávač Google Knowledge Graph, spuštěný v květnu. Představuje rozsáhlou databázi faktů a vztahů mezi nimi, již Google buduje už od roku 2010 na základě projektu Metaweb, který v té době odkoupil. Prohledáním takové databáze může vyhledávač nejen nabídnout encyklopedická fakta, ale také související místa, osoby či události.

Zadáte-li do nového Googlu jméno Albert Einstein, systém nezaznamená jen soubor znaků „E-i-n-s-t-e-i-n“, ale pochopí, že se ptáte na slavného fyzika. Vyhledá nejen související internetové stránky, které je možné procházet celé dny, ale zobrazí také fotografii se stručným vysvětlením, o koho jde. Dozvíte se třeba, kdy a kde se Einstein narodil a zemřel a kolik měl manželek a dětí (včetně odkazů).

Vyhledávač dokáže odpovědět i na přímé dotazy. Zeptáte-li se ho na nejvyšší budovu světa, pohotově zobrazí data o mrakodrapu Burdž Chalífa v Dubaji. Pátráte-li po totožnosti první ženy v kosmu, dozvíte se životopisné údaje Valentiny Těreškovové. Časem by si měl systém umět poradit i s komplikovanějšími zadáními, například vám sdělit, kdo byli nejvýznamnější čeští malíři 19. století, nebo vás informovat o tom, kolik žen získalo Nobelovu cenu.

Stejná fakta lze samozřejmě získat také třeba z Wikipedie, pokrok spočívá v tom, že nyní je má uživatel ihned po ruce a nemusí prohledávat další stránky. Je pravděpodobné, že až se systém dále zdokonalí, najdete kýženou informaci, aniž byste museli stránku Googlu opustit, což je pro tuto společnost pochopitelně pozitivní – třeba proto, že nepřestanete být v kontaktu s reklamou, kterou vám nabízí.

Kdo si zmiňovaný systém chce vyzkoušet, musí přinutit svůj Google, aby mluvil anglicky – nový vyhledávač zatím v češtině nefunguje (firma jej hodlá nabídnout v řadě jazyků, konkrétní plán, kdy by mohla být hotova česká verze, však nemá nebo jej přinejmenším nesděluje). Přepnout na angličtinu lze poměrně snadno, stačí, když do řádku s adresou www.google.com přidáte za lomítko parametr „?hl=en“. Celá adresa tedy bude znít: www.google.­com/?hl=en.

Knowledge Graph se stále učí nové výrazy i propojení. Využívá k tomu mimo jiné také informace od samotných uživatelů – zjišťuje, co nejčastěji hledají v souvislosti s konkrétním pojmem. Jak rychle se systém dokáže učit, společnost rovněž nesdělila, není tedy jasné, za jak dlouho Knowledge Graph dosáhne znalostní nirvány – naučí se skutečně rozumět tomu, o co vám jde. Už teď se však metodika, kterou systém využívá, uplatňuje též v ostatních projektech společnosti. Řadí například videa na serveru YouTube podle toho, co si kdo prohlíží a co by si zřejmě rád prohlížel dál.

Obhájí Google vedoucí pozici?

Google není první, kdo se pokouší vyhledávání na webu zlepšit. Již nějaký čas nabízí velmi podobné služby jako nyní Knowledge Graph i malý vyhledávač DuckDuckGo (duckduckgo.com). Také on předloží uživateli rámeček s fakty a souvisejícími odkazy, byť není tak „inteligentní“. Na spuštění čeká též například vyhledávač s názvem YossarianLives!, který by měl umět pracovat s něčím tak lidským, jako je metafora.

Velmi oblíbeným se pak v poslední době stal objektový vyhledávač WolframAlpha. Na rozdíl od Googlu a jeho konkurentů nevyhledává internetové stránky, ale je jakousi obří kalkulačkou – jeho tvůrci jej nazývají „výpočetní znalostní bází“. Díky napojení na ohromné množství externích zdrojů zodpoví faktické dotazy ze všech možných oborů. Přečte si zadání, jež napíšete do prázdného řádku – například: „Jaké bylo počasí v Praze 20. června 1990?“ –, rozezná klíčová slova, sám je vyhodnotí nebo vypočítá a nabídne odpovědi. V našem případě prohledá meteorologické archivy a sdělí vám, že teplota se kolem páté hodiny odpolední vyšplhala na třicet stupňů Celsia, v noci se však zatáhlo a přihnala se bouřka. Zadat k analýze mu můžete i obrázky nebo skupinu dat. Systém také umí řešit matematické úlohy, zná demografická data, historii, zeměpis, fyziku, převody jednotek či měn, geologii, barvy, jazyky, sporty a podobně.

Vyhledávač, který se naučí uživatelům nejlépe rozumět, přinese svým tvůrcům obrovskou konkurenční výhodu. Zda to bude právě Knowledge Graph, teprve uvidíme, ale pokud Google této mety nedosáhne včas, může být jeho světové prvenství ohroženo.