Kam zmizeli Evropané?
Hořkost mezi národy sílí, ale rok 1913 ani třicátá léta se neopakují
„Založili jsme Itálii, teď musíme založit Italy,“ praví staré rčení. Dnes jsme založili euro a krize této měny rozkládá Evropany. Lidé, kteří se ještě před deseti lety pokládali za entuziastické Evropany, se nyní vracejí k naštvaným národním stereotypům.
Jeden mladý Kypřan nesl minulý týden transparent s nápisem „Hitler-Merkel“. Vedle byl obrázek evropské vlajky, žluté hvězdy na modrém pozadí hněvivě přeškrtnuté červenou. Slýcháme negativní dělení Evropanů na „severní“ a „jižní“, téměř jako kdyby se jednalo o dva odlišné druhy. Jenže který historik by mohl vážně tvrdit, že Milán má více společného s Nikósií než s Nice nebo Ženevou? Dokonce i ti s dobrým vzděláním a evropským cítěním říkají veřejně o jiných národech věci, na které by ještě před deseti lety ani nepomysleli, natož aby je vyslovili. Části Evropy začínají být stále více protiněmecké a části Německa čím dál více protievropské. Trychtýř špatností nám tančí před očima jako vír někde na dálnici na americkém středozápadě.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu