Dopisy

ANDĚLÉ A NEURONY

RESPEKT 39/2013

Překvapila mne nepřesnost v článku Andělé a neurony. Kniha Proof of Heaven, o níž Petr Třešňák píše, v Česku vyšla – u nás v nakladatelství. V textu informace o českém vydání není uvedena, což mě mrzí. Tím spíš, že chystáme od dr. Ebena Alexandera další zajímavou knihu, v originále The Geography of Heaven. Proof of Heaven s českým titulem Jaký je život po životě jsme vydali v červnu 2013. U nás na žebříčku nejprodávanějších knih bohužel zatím není, možná proto, že ač jsme informaci o tomto bestselleru do médií rozeslali, novináři tento fakt ignorovali.

 Eva Kaiserová, nakladatelství Fortuna Libri

VELKÉ ELEKTRICKÉ TAJEMSTVÍ

RESPEKT 40/2013

Kdybych se o téma energetiky nezajímal, nabyl bych z článku dojem, že masová výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů je technicky zvládnutá (včetně skladování energie) a ekonomicky výhodná a že pouze zkorumpovaní a neschopní politici se jí urputně brání.

Jenže kdyby to bylo tak jednoduché, potom se Respektu podařilo vyřešit jeden z největších problémů lidstva. Ekologické organizace si mohou dovolit velkolepé plány (solární elektrárny na Sahaře a podobně), ale vlády jednotlivých států jsou přímo zodpovědné za to, že energie bude dost a za rozumnou cenu. Ano, je možné svou domácnost s velkými náklady „odříznout“ od sítě, ale to je jen klam. Průmysl se bez velkých a levných zdrojů neobejde, může se nanejvýš přesunout do jiné země.

Proto lze ve světě vidět celou řadu velmi rozdílných energetických koncepcí a trendů. Budoucnost v energetice je velmi těžko předvídatelná a nikdo dnes nemůže tvrdit, že zná správné řešení. Myslím, že čtenáři by si zasloužili opravdu kritičtější a poctivější přístup k tématu. Jistě by bylo zajímavé porovnat třeba výši dotací různým zdrojům. To bychom však nesměli srovnávat absolutní čísla, ale dotaci na vyrobenou kWh. Nebo se podívat na vývoj emisí CO2 v různých státech a jeho příčiny. Je obtížné přistupovat k tématu nezaujatě, ovšem je hloupé se o to aspoň nepokusit. Věřím, že se vám to v některém z příštích článků podaří.

                        Tomáš Nečas, Brno

HRA O NÁBŘEŽÍ

RESPEKT 41/2013

Na jedno se často při úvahách o omezování aut zapomíná. Ono je s tím spojeno také omezování lidí. A mnohdy daleko více, než by jich uvolněný prostor využilo bez aut. Vyplývá to i ze samotného článku. Na akce o pěti víkendech uzavírek přišly desetitisíce. Ale podloubím u Karlova mostu projede denně pětadvacet tisíc aut. Kolik je to lidí? Navíc ona auta „vytlačená“ z nábřeží nikam nezmizí, jezdí jinudy a omezují tak třeba i více. Auta jsou tu především pro lidi, ne proti nim.

                Matěj Kříž, student