Ďábel a detaily

Když se nedávno ukázalo, že zpravodajské služby dost možná ilegálně masivně špehují on-line, někteří uživatelé internetu si začali klást otázku, komu dnes můžete svěřit citlivé údaje. Podle Artura Ekerta, oxfordského akademika, jenž si přivydělává jako ředitel Střediska kvantových technologií (CQT) v Singapuru, by se odpověď na tuto otázku mohla najít v díle zesnulého irského fyzika Johna Stewarta Bella.

V roce 1964 navrhl Bell pokus, který by jednou provždy vyřešil, zda je kvantová mechanika skutečně tak zvláštní, jak se o ní slavně traduje, konkrétně že připouští okamžitou komunikaci mezi dvěma částicemi bez ohledu na jejich vzdálenost, pokud byly kdysi propleteny na jednom místě.

Jak se ukázalo při experimentech provedených v následujících desetiletích, zní stručná odpověď ano. Bellův pokus ovšem rovněž dovedl fyziky jako doktor Ekert k pozoruhodnému postřehu: při náležité citlivosti by Bellův pokus mohl zaručit naprosto bezpečnou komunikaci – a to i kdyby vám vybavení používané k odesílání a přijímání zpráv prodal výrobce zkorumpovaný vašimi úhlavními nepřáteli.

Kvantová teorie se dnes v kryptografii využívá prostřednictvím protokolu BB84: pokud si dva lidé (obvykle označovaní jako Alice a Bob) chtějí spolu povídat v soukromí, dostanou tajný klíč zakódovaný v polarizaci fotonů. Tento klíč je použit na zašifrování zprávy, aby jí nebylo možné…