Mírný punk v mezích zákona
Galerie Jaroslava Fragnera ukazuje opomíjený rozměr současné české architektury
V Česku neprobíhá v posledních letech příliš mnoho výstav, jež by se snažily zmapovat jakýkoli fenomén, který prochází architekturou napříč. Nejčastějším typem výstav je u nás monografická výstava vybraného ateliéru, kde jsou bez jakéhokoli kontextu prezentovány jeho vlastní realizace a projekty. Galerie Jaroslava Fragnera pod kurátorským vedením Dana Merty (mj. iniciátora letní přehlídky Landscape architecture festivalu v prostorách Nákladového nádraží Žižkov) se čas od času o něco takového pokusí. Před několika lety to byla například výstava tzv. zelené architektury, nyní tedy přišel na řadu punk.
Spojení termínu, který v úplných počátcích označoval chování bytostně svobodné, antisystémové, nekomerční, provokativní, uvolněné či svéhlavé, a architektury, jež je naopak téměř vždy součástí systému (potřebuje investora, návrh, projektovou dokumentaci, úřední razítka, stavební firmu a spokojenost zákazníka), vypadá zdánlivě nesmyslně. Nicméně slovy jednoho z kurátorů Filipa Šenka šlo organizátorům výstavy zhruba o toto: „V podstatě jsme termín ‚punk‘ změkčili a vyrobili z něj jakési brýle, kterými se díváme na současnou architekturu i historické stavby. Díky punkovému pohledu se před námi objevili architekti a stavby z různých období, které spojuje ‚jinakost‘ vůči tomu…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu