Co moře vyplaví

Palec vztyčený nahoru a rozzářený úsměv. Tak reagoval bezprostředně po premiéře v pražském Studiu Hrdinů známý islandský spisovatel, básník a textař Sjón na otázku, jak se mu líbila zdejší adaptace jeho knihy Skugga-Baldur (česky vyšla pod názvem Syn stínu). Radost byla nelíčená už proto, že to pro něj byl trochu experiment. Nestává se příliš často, aby se divadelníci pouštěli do jeho námětů: Sjónovo vypravěčství se vyznačuje úsporným jazykem a nečekanými básnickými obrazy, které ční nad zápletkami. To je sice kvalita, za niž Syn stínu získal v roce 2005 prestižní Literární cenu Severské rady, ale divadelníky většinou odrazuje.

Pro herečku Terezu Hofovou však útlá novela představovala srdeční záležitost. Provázela ji v prvních chvílích, když se před lety přestěhovala na Island (mezi Reykjavíkem a Prahou pendluje dodnes). Hlavním hrdinou příběhu situovaného do druhé poloviny 19. století je tyranský pastor a vášnivý lovec lišek Baldur, ale ona se viděla spíše v postavách světáckého Friðrika a Downovým syndromem trpící Abby. U nich nacházela pocity outsiderů nezapadajících do stejnorodé venkovské společnosti.

Proto si knihu vybrala jako základ svého prvního autorského představení a získala od Sjóna svolení převést Skugga-Baldur na jeviště Studia Hrdinů. V energií nabitém divadle jednoho herce Hofová ukazuje nejen krutost toho, jak malá komunita umí vypudit ty, kdo se liší, ale také pečlivě ztvárňuje další motiv. Tím je šílenství…