Globalizace s lidskou tváří

Na právě skončeném setkání šéfů dvaceti nejsilnějších ekonomik světa upoutala všeobecnou pozornost jedna drobná diplomatická trapnost. Barack Obama musel ze svého letounu Air Force One sejít vchodem na břiše letadla, protože mu čínští hostitelé nepřistavili schůdky s červeným kobercem. Pro všechny ostatní státníky se patřičné schůdky po příletu našly, a proto není úplně mimo vysvětlení, že se pořadatelé americkému prezidentovi mstili za předchozí kritiku rozpínavého čínského chování v Jihočínském moři a porušování lidských práv.

Náplň summitu G20 a jeho možný dlouhodobější dosah však naštěstí ležel jinde. V časech brexitu, obliby Donalda Trumpa a posilování nacionalistů prakticky v celé Evropské unii se totiž v nejvyšších patrech světové politiky začíná šířit poznání, že voličská vzpoura je také vzpourou proti globalizaci, volnému obchodu a otevřeným hranicím. Populisté slibují větší ochranu domácích trhů a zaměstnanců a odmítají užší mezinárodní obchodní dohody. Trump dokonce zpochybnil americké členství ve Světové obchodní organizaci (WTO).

Mocní politici při vysvětlování této voličské frustrace začínají přiznávat, že vysněný, pokud možno zcela volný mezinárodní obchod rozhodně nepomáhá všem. Má vítěze - elity, špičkově vzdělané profesionály, nové střední vrstvy v Asii -, ale také poražené. Zvláště část střední třídy a tradiční dělnické vrstvy v západní Evropě a USA, které také nejvíce vábí volání populistů.

Na summitu se o této nové realitě mluvilo a politická…