Medvěd v poušti
Rusko znovu posiluje svůj vliv na Blízkém východě. Bomby a diplomacie, dvě součásti výbavy.
Černá ušanka vypadá na hlavě libyjského válečníka podivně. Kožešinová čepice je však nezbytná – v zimní Moskvě, která se stala důležitým cílem blízkovýchodních vůdců. Patří mezi ně i Chalífa Haftar, který v roce 2016 navštívil Moskvu dvakrát. V tomto měsíci se tam objevil jeho rival Fáiz Sarrádž, šéf Spojenými národy podporované vlády v Tripolisu. Letos se do Kremlu k audienci u Vladimira Putina dostavili i jordánský král Abdalláh, turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan i izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Tyto návštěvy jsou projevem sílící aktivity Ruska na Blízkém východě. „Tato politika se netýká pouze Sýrie,“ říká Andrej Kortunov z ruského think tanku Rada pro zahraniční věci. Ruské zájmy v tomto regionu zahrnují bezpečnost, obchod se zbraněmi a ropu. Blízký východ však především nabízí platformu pro posílení pozice Ruska jako globální velmoci. „Ti, kdo mají silné postavení tam, budou mít silné postavení i ve světě,“ říká Fjodor Lukjanov z Rady pro zahraniční a obrannou politiku, která je poradním orgánem vlády.
Nenahraditelní
Působení v roli vlivného účastníka dění v Sýrii pomohlo Rusku rozvíjet vztahy. Snaží se udržovat kontakty i navzdory rozporům mezi sunnity i šíity, mezi Izraelci a Araby. Přestože Rusko bojovalo v Sýrii společně s Íránem, Putin pomohl zprostředkovat dohodu o dodávkách ropy se Saúdskou Arábií. Navázal také vztah s egyptským prezidentem Abdalem Fattáhem Sísím, obnovil styky s Erdoğanem, narušené po sestřelení ruské stíhačky nad Sýrií…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu