Básník Žáček sám sobě džihádistou

Ne, nedržíte v rukou dva měsíce starý časopis. A ano, máme pocit, že se nevyhneme dalšímu kolu „genderové bitvy“. Spor o básně Jiřího Žáčka o holkách a klucích před časem vyšuměl z veřejného prostoru, ale stojí za to se k němu ještě jednou vrátit.

Minulý týden jsem přednášela studentům a studentkám Fakulty humanitních studií UK – díky laskavému pozvání šéfa katedry sociální a kulturní ekologie FHS Ivana Ryndy – o „české verzi“ politické korektnosti. Vydala jsem se tedy do mediálního archivu oživit si několik kauz z poslední doby: kromě „maminka-gate“ také debatu o „těhotném člověku“ či unisex záchodech. Průzkum archivu jsem doplnila reportérskou prací – a zjistila překvapivé věci.

Soustřeďme se z kapacitních důvodů na nejvýbušnější z nedávných kauz. Pro připomenutí: Filmař Vít Klusák počátkem ledna na sociálních sítích upozornil na čítanku pro děti z roku 2015 s básněmi Jiřího Žáčka, v nichž dívkám plánuje budoucnost věnovanou výhradně mateřským povinnostem („K čemu jsou holky na světě? Aby z nich byly maminky“), zatímco „pánům klukům“ dobrodružství a objevování světa („aby se svět točil vpřed“).

Rozhořela se debata, v níž Klusákův kritický pohled část lidí sdílela, část naopak rozčílil. Postupně se přelila ze sítí do médií a vedla se také o to, zda je vhodné do knih pro děti nějak zasahovat. Školský expert ODS Václav Klaus mladší přispěl varováním před hrozící cenzurou a „genderovou totalitou“ a sám Jiří Žáček pak kritiky básně označil za „genderové džihádistky“.

V tomto případě tedy máme nepříjemnou zprávu. V této děsivé totalitě už žijeme téměř čtrnáct let, aniž by si toho kdokoli – tím méně autoři varovných prohlášení – povšiml či to někoho znepokojilo. V případě Jiřího Žáčka ji zavedlo „cenzorské trio“ složené z ministerstva školství, nakladatelství Alter a autora samotného. Ten už svoje básničky totiž v roce 2003 upravil, a to právě na žádost nakladatelství Alter, které jeho básně použilo ve Slabikáři, dodnes nejrozšířenější učebnici svého druhu.

Alter se u toho řídil pokyny MŠMT, jež učebnice hodnotí (a činilo tak mimochodem i v době, kdy byla u vlády Klausova ODS) podle řady kritérií, mimo jiné také posuzuje, zda „neobsahují stereotypní přístupy ve vztahu k pohlavím“. Jak píše v e-mailu šéfredaktorka nakladatelství Lenka Bradáčová, Alter „uplatňuje genderovou korektnost ve všech vydávaných učebnicích, nikoli však hyperkorektnost“.

Změny Alter v roce 2003 vysvětlil takto: „Jiří Žáček v nově upraveném vydání Slabikáře přibližuje dětem současný svět. Maminka zde také řídí auto a pracuje u počítače. Zároveň ale táta a máma jsou lidé, kteří chtějí mít děti, milují je a nevidí v nich pouze překážku na cestě za svou kariérou. To je poselství, které nová úprava Slabikáře přináší.“ Za celých čtrnáct let, kdy si děti čtou upravenou básničku K čemu jsou na světě dospělí („aby z nich byli tátové, aby z nich byly maminky“), podle slov Bradáčové nezaznamenali ze strany škol či rodičů jedinou negativní reakci.

Původní, neupravená verze básničky, kterou objevil Vít Klusák, vyšla v čítance jiného nakladatelství, které tak učinilo bez vědomí autora a v ignoranci doporučujících pokynů ministerstva. Nevíme zároveň nic o tom, že by MŠMT neposlušné nakladatelství v rámci genderovětotalitního chování nějak potrestalo. Když si takto shrneme fakta, na žádné totalitní drama to rozhodně nevypadá