Jak vyrobit Švéda

V Tenstě, předměstí Stockholmu plném uprchlíků, v jedné části napůl segregovaného bistra (napravo od pultu pouze muži, vlevo se to míchá) sedí paní Nasteho Weheliye. Tak jako mnozí Somálci je i ona podnikavá duše. Proto moc nepřekvapí její stížnosti na vysoké daně a nájmy v zemi, kterou si před sedmadvaceti lety, jako mladá žadatelka o azyl, zvolila za svou vlast. Když svírá henou obarvené ruce při úvahách o předpisech, které jí dvakrát znemožnily otevřít si obchod ve švédském hlavním městě, k sousednímu stolu – se špatně skrývanou snahou poslouchat – usedá majitel podniku.

Největším problémem je tady bydlení a nezaměstnanost, říká paní Weheliye. Tyto potíže jsou mnohem naléhavější dnes, kdy se Švédsko vypořádává s obrovským úkolem: integrovat poslední vlnu uprchlíků. V roce 2015 přišlo do země 163 000 žadatelů o azyl, převážně ze Sýrie, Afghánistánu a Iráku. V poměru k desetimilionové švédské populaci to byl největší příval, jaký OECD, klub nejbohatších zemí, zaznamenal. Ne všichni zůstanou; v minulém roce byly odmítnuty dvě pětiny žádostí o azyl. Ti zbylí však potřebují byty, školy a práci.

V Tenstě je vidět, jak to může být těžké. Rodilí Švédové ze zdejších věžáků v uplynulých desetiletích odešli, našli si lepší místa k bydlení, a domy obsadily vlny migrantů a běženců. Tensta je dnes jedním z 53 míst ve Švédsku, která policie považuje za „zranitelná“ (tzn. postižená zločinem). Nezaměstnanost tu značně přesahuje celostátních 6,6 procenta. Napětí zmírnily rozvojové…