Kráčíš jako láska
Hudebník Perfume Genius nemůže na albu No Shape uvěřit svému štěstí
Že přijdu do pekla, mi bylo jasné ještě dřív, než mi to začalo říkat okolí. Nikdy jsem necítil, že by kouzlo písní opěvujících Boha platilo i na mě. Vždy mi zněly jako zpívané kletby,“ vzpomíná Mike Hadreas v rozhovoru na NPR na útlé dětství, kdy při návštěvách kostela nedokázal propadnout podmanivosti žalmů. Ba co víc, po většinu života se jako prokletý cítil.
City, odvaha a mrazivá upřímnost, která nesmlčí ani ty nejrozporuplnější emoce. Právě to jsou hlavní kvality Mikea Hadrease. Hudební svět ho od roku 2010 zná pod jménem Perfume Genius – tehdy ve svých osmadvaceti debutoval albem Learning a byla to první hudba, kterou kdy složil. Ve zmučených baladách povětšinou jen s pomocí klavíru a svého hlasu vyzpívával všechny rány utržené během dospívání: od smiřování se s homosexualitou přes teenagerské roky na antidepresivech a tvrdou šikanu, kvůli níž nedokončil střední školu, až po závislost na alkoholu a drogách, do níž spadl během bohémských let v New Yorku.
Pokud první dvě alba rekapitulovala křivdy a třetí deska Too Bright (2014) probudila vzdor a chuť čelit všemu, co se na něm kdy podepsalo, pak aktuální No Shape plná velkolepých melodií a smyčcových aranží je výrazem nalezeného štěstí. Ani to ovšem nepřichází bez poskvrny. Kdo byl uvyklý na rozervanost, tomu náhlá spokojenost připadá jako cosi nečekaného, nepochopitelného a nezaslouženého. S odkazy na díla Kate Bush, Johna Calea či Badalamentiho soundtrack k Twin Peaks. Perfume…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu