Musíme být opatrnější

Paní doktorko, děláte svoji práci dobře?

Možná byste se mohli ptát laické veřejnosti, jestli mi věří, protože důvěryhodnost a její míra je určitě hodnotou, podle které by se mělo posuzovat, zda svoji práci děláme dobře, nebo nikoli. Ale pokud chcete slyšet mé hodnocení, domnívám se, že v rámci možností, které mám, dělám tu práci dobře.

Tento týden se Nejvyšší soud vrátí k vašemu klíčovému případu. Jak známo, vrchní soud zrušil rozsudek nad Davidem Rathem, který byl vaší vstupenkou mezi osobnosti justice. Soud označil v případu pořízené odposlechy za nezákonné. Je sporné, zda budete moci využít do budoucna další důkazy, pořízené na základě odposlechů. To úplně nevypadá na precizně odvedenou práci.

Naše práce precizní byla. Uvidíme, jak to tento týden posoudí Nejvyšší soud. My předneseme argumenty, proč si myslíme, že odposlechy byly v mezích zákona, a vrchní soud zase řekne, proč si myslí, že nebyly.  Považuji zrušení rozsudku nad Davidem Rathem za velmi zvláštní, protože vybočilo z dosavadní praxe vrchního soudu. Považuji ho dokonce za odborně vadné.

V čem je to rozhodnutí vadné?

Chyba, která byla příkazům k odposlechu vytknuta, že se soud nedostatečně zabýval naší žádostí, zda je nutné odposlechy nasadit a nelze pořídit důkazy jinak, tak tedy tato chyba nebyla vytknuta řadě jiných příkazů k odposlechům, které byly téměř totožné, co se týká odůvodnění. A na základě těch příkazů rozhodoval ten samý soud, dokonce i senát tak, že obviněné pravomocně odsuzoval. Proč to neudělal v případě doktora Ratha, je záhadou.

Můžete být konkrétnější?

Jsou jiné trestní věci, v nichž jedním z hlavních důkazů byly v minulosti odposlechy. Argumentace pro jejich nasazení byla v těch příkazech obdobná jako v trestní věci doktora Ratha. A k té odbornosti. Soud použil tzv. teorii jablka z otráveného stromu. Tedy že údajně vadný příkaz k odposlechu na počátku znevěrohodňuje další důkazy. To je teorie, která vychází z angloamerické praxe. My jsme v podnětu ke stížnosti pro porušení zákona předložili rozhodnutí soudu Spojených států amerických, kde má ta doktrína svůj původ, a ani v zemi, kde ta doktrína vznikla, se neuplatňuje způsobem, jakým ji vyložil Vrchní soud v Praze.

Na straně médií a sociálních sítí bylo toto rozhodnutí vrchního soudu nakonec vnímáno tak, že konečně někdo zastavil nezvládnutelné státní zástupce, kteří nasazují všude odposlechy. Jinými slovy, že příliš nadužíváte odposlechy a jejich nasazení ani řádně nezdůvodníte.

Tak tomu není. V tom příkaze je jasně zdůvodněno, jaký trestný čin se stal, jsou tam i skutkové okolnosti. Víte, to rozhodnutí vrchního soudu nekonstatuje, že by tam podmínky k odposlechu nebyly. Ono konstatuje, že je soud dostatečně formálně neodůvodnil. To znamená, že ta vada nespočívá podle vrchního soudu v neexistenci podmínek, ale ve špatném formálním odůvodnění. A to soudu a ne státních zástupců. My jsme podle rozhodnutí požádali správně, ale soud pak schválení řádně nezdůvodnil. Což si nemyslím.

Proč podle vašeho mínění zrušil vrchní soud rozsudek nad Davidem Rathem? Je nekompetentní, podplacený, nebo snad soudci byli nepříčetní?

O tom přece nemůžu veřejně spekulovat.  Prostě můj závěr je, že to rozhodnutí nebývale vybočovalo z řady.

Jsme obezřetnější

Ještě jedna důležitá věc vám byla v případě Davida Ratha vytknuta – byl držen zbytečně dlouho ve vazbě. Konstatoval to Ústavní soud. Nepřemýšlela jste po tomto rozhodnutí, jestli jste náhodou v něčem neudělali chybu, jestli jste ten tlak na pana Ratha nepřehnali?

Nezákonnost vazby doktora Ratha, jak o ní rozhodl Ústavní soud, nebyla vytýkána státním zástupcům. Ten případ byl ve fázi, kdy jsme už vazbu nenavrhovali my nebo policie, ale samotný soud. A Ústavní soud ani náznakem nezpochybnil naše předchozí rozhodnutí o vazbě.

Institut vazby je v Česku nadužívaný. U závažných případů se často lidé dostanou do vazby, stráví tam nějakou dobu, tři měsíce, šest měsíců, ale potom se případ vyšetřuje třeba ještě tři roky. Z tohoto pohledu téměř jako by vazba ztrácela význam a skoro jejím jediným opodstatněním se stala represe, jež může přinutit ty lidi promluvit, přitlačí je ke zdi v prostředí, které musí narušit jejich psychiku.

Ono to takto může vypadat z laického pohledu. Nejčastějšími vazebními důvody bývají obavy, že obviněný bude ovlivňovat svědky. Tahle vazba ze zákona, respektive lhůta tohoto vazebního důvodu, je tři měsíce a může být ze zcela specifického důvodu případně prodloužena. Ale to je ta nejranější fáze vyšetřování, kdy by se policejní orgán měl zaměřit na co největší množství výslechů svědků. Měl by to stihnout rychle. Vyšetřování pak může trvat dva roky, ale k vazbě už není důvod.