Politika v éře žabáků

Žabák Pepe se zrodil před dvanácti lety v hlavě internetového kreslíře Matta Furieho jako postava v alternativním humoristickém komiksu. Dnes ho zná téměř celá Amerika. Z velké části díky tomu, že Donald Trump pár měsíců po oznámení své kandidatury zveřejnil na svém twitterovém účtu kresbu, na které stojí coby Pepe za prezidentským řečnickým pultíkem. Původně apolitického žabáka si totiž všimli Trumpovi mladí internetoví podporovatelé z řad krajní pravice a přivlastnili si ho. Pepe se tak bez vědomí svého levicového tvůrce stal součástí tisíců protrumpovských obrázků – a dva měsíce před prezidentskými volbami na žabáka zareagoval i tým Hillary Clinton. Označil ho za symbol krajní pravice a varoval před ním voliče. Dosáhl však pravého opaku: Pepe se stal v Trumpově internetovém táboře hvězdou a dodnes je jeho maskotem.

Pepe je jednou z nejvýraznějších tváří současné internetové kultury, ale není zdaleka sám – patří mezi nespočet takzvaných memů. Tenhle pojem byl původně zaveden biologem Richardem Dawkinsem ve významu „replikující se jednotka kulturní informace“, ale na celosvětové síti získal v posledních letech specifický význam. Jde nejčastěji o obrázek či video, které má díky svému humoru, výstižnosti a chytlavosti potenciál k bleskovému šíření po internetu a sociálních sítích.

Zatím se memy tvoří i přeposílají spíš zezdola a pro zábavu, ale jak ukazuje příklad amerických voleb, mohou se brzy stát součástí politických či reklamních kampaní řízených volebními štáby…